Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Války ve střední Evropě se obává devět Čechů z deseti. Jaké jsou skutečné hrozby a možné podoby střetu?

Hrob neznámého vojína na Ukrajině je i hrobem člověka, díky kterému se neválčí ve střední Evropě. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Hrob neznámého vojína na Ukrajině je i hrobem člověka, díky kterému se neválčí ve střední Evropě. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Naprostá většina Češek a Čechů pokládá podle průzkumu společnosti STEM vypuknutí války ve střední Evropě buď za otázku času, nebo přinejmenším za existující hrozbu. Jejich podíl je nejvyšší v dějinách ČR. Dobrá zpráva před pochmurným textem: naše země je vysoce bezpečná a můžeme ovlivnit to, zda taková zůstane.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Devatenáctého dubna publikovaná rozsáhlá analýza obsahuje i zjištění, že česká společnost v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině pociťuje „akutní ohrožení, které nemá v posledních téměř třiceti letech obdoby“.

„Třetina české veřejnosti (34 %) hodnotí současnou bezpečnostní situaci ve střední Evropě jako špatnou a má za to, že propuknutí vojenského konfliktu v regionu je jen otázkou času. Jen 9 % veřejnosti se domnívá, že v regionu nehrozí žádné vojenské nebezpečí, což je nejnižší podíl naměřený od roku 1994 a propad o 22 procentních bodů oproti srpnu 2021,“ popsal STEM.

Srovnatelné s aktuálními postoji jsou v časové řadě dva výzkumy: jeden z roku 1999, kdy byl střet Západu s Ruskem kvůli Jugoslávii, respektive Kosovu blíž, než se obecně ví – ostatně, spojenečtí velitelé se o něm dost hádali. A druhý po ruské anexi Krymu a první válce na Donbasu (2014–2015).

Obavy Čechů z války rostou, pokud se v Evropě bojuje a figuruje v tom Rusko. Nyní k jejich intenzitě přispívá to, že prchající (především Ukrajinky s dětmi) jsou lidé jako my. Mají podobnou řeč, vypadají podobně, žili podobné životy a o to je snazší si nás představit na jejich místě. Ruskou agresi zpřítomňuje v Česku i bezprecedentní nápor svědectví, snímků a videí, míra obav tak má své opodstatnění.

Scénářům možného konfliktu ve střední Evropě je ale třeba dát rámec: Co je to střední Evropa? O jakém časovém horizontu je řeč?

Pomiňme, že přinejmenším západ Ukrajiny (geograficky i kulturně, jako bývalá rakouská Halič) a mentalita přinejmenším ukrajinské mladé generace už jsou středoevropské dost. I to, že třeba Charkov a Mariupol byly ještě před třemi měsíci pěkná, zelenající se velkoměsta, která by v Česku rozhodně nedělala ostudu.

Zabývat se tím má smysl z prostého důvodu: vystrašené veřejné mínění může vládu tlačit

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

NATO

Rusko

TOP

Válka na Ukrajině

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější