Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Sondy do doby, kdy civilizovaná žena konečně dohnala civilizovaného muže. Emancipace a modernita první republiky

Soška zobrazující ženy mobilní. Jan Lichtág: Turistky. 1930 - 1934. Foto: Moravská galerie
Soška zobrazující ženy mobilní. Jan Lichtág: Turistky. 1930 – 1934. Foto: Moravská galerie

Kunsthistorička Martina Pachmanová se soustavně věnuje ženám v umění. Kniha a výstava Civilizovaná žena patří k jejím dosud největším projektům. Ukazuje, jak se česká společnost před sto lety pokoušela spojit ženskou emancipaci s moderní dobou. K ústředním motivům přitom patřily ženské kalhoty, modernizace kuchyně a ustřižený cop.

Mladá, progresivní republika Československo se chtěla pyšnit svou moderností a k ní patřila i emancipace žen. Ve stejné době se pojem „nová žena“ hojně skloňoval také ve Francii, Německu i Anglii. Českým specifikem se ale stalo slovní spojení „civilisovaná žena“. Bylo jistě dobře míněné, vždyť kdo by nechtěl být civilizačně na výši? Byl v něm ale obsažený i patriarchální, blahosklonný pohled hybatelů tehdejší kultury a politiky na ženu. Měřítkem úspěchu české společnosti měl být fakt, že žena již přestává za mužem zaostávat. Čímž je naznačeno, že dosud zaostávala.

Vyskytly se však, ovšemže mezi ženskými autorkami, i názory o společenské svrchovanosti ženy. V reakci na hrůzy první světové války píše v roce 1920 Olga Stránská-Absolonová, že „kultura mužská sama sebe přivedla ke zkáze a žena má nyní spolubudovat kulturu novou“.

Jádrem tříletého výzkumu tohoto tématu byly pro Pachmanovou dvě výstavy, které

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Výtvarné umění

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější