Kniha týdne a snad i roku: Kateřina Tučková napsala velký román o víře, totalitě a ženské emancipaci
Deset let na něm pracovala, dvakrát ho přepisovala a nyní konečně vyšel v nakladatelství Host. Řeč je o novém, bezmála sedmisetstránkovém románu spisovatelky a také historičky umění a kurátorky Kateřiny Tučkové s názvem Bílá Voda. Ten nepochybně představuje její prozatímní opus magnum a je vážným adeptem na letošní knihu roku.
Zmíněná dekáda je rovněž dobou, která nás dělí od vydání autorčina dosud nejúspěšnějšího titulu, čtenářského bestselleru Žítkovské bohyně (2012). Což ovšem neznamená, že by Kateřina Tučková mezitím nevydala několik jiných knih a na dalších se nepodílela.
Z těch novějších stojí za připomenutí alespoň knižně vydaná divadelní hra Vitka (2018), životopisný portrét hudební skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Nebo autorčina spolupráce na knize Hrdinky – Příběhy významných českých žen (2020).
Oba tituly totiž se Žítkovskými bohyněmi i s novým románem spojuje hledání tvůrčí inspirace v našich dějinách, stejně jako takřka badatelský zájem o nelehké osudy výjimečných žen.
Akce Ř
Tučková se tentokrát rozhodla literárně zpracovat historickou událost známou jako Akce Ř, tedy násilný zásah komunistického režimu proti ženským řeholím, a vůbec složitou situaci katolické církve v Československu druhé poloviny 20. století.
Znovu tak vsadila na propojení historie a fikce, které se jí v minulosti už nejednou osvědčilo. A opět si vybrala téma oplývající nemalým společenským přesahem, vzbuzující zároveň určité kontro
