Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česká armáda na rozcestí. Jak se změní po ruském útoku na Ukrajinu?

Jak se česká armáda změní po ruské agresi proti Ukrajině? Foto: 25. protiletadlový raketový pluk, Armáda ČR
Jak se česká armáda změní po ruské agresi proti Ukrajině? Foto: 25. protiletadlový raketový pluk, Armáda ČR

Analýza: Válka na Ukrajině probudila i ty evropské politiky, kteří byli dosud k udržování armád skeptičtí. Ochota modernizovat ozbrojené síly ale může zase rychle opadnout. Týká se to i Česka, které v posledních týdnech avizovalo několik velkých projektů. Vojáci ale mají i přes sliby nové výzbroje dost důvodů k ostražitosti.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Armáda je instituce, která z principu funguje jako pojištění proti nenadálé katastrofě. Budování stojí poměrně hodně peněz (a času), udržování je ztrátové. Závislost efektivity na výdajích není lineární – při nízkých výdajích se platí hlavně za existenci armády jako systému, její akceschopnost však více roste až od určité výše rozpočtu dál.

Česko se na takovou změnu nyní chystá. Nárůst peněz na obranu by měl pomoci hlavně armádním investicím, jejichž tempo se má během tří let o polovinu zvýšit.

Je co napravovat. České vlády vydávaly dvě procenta na obranu do roku 2006. V rozpočtech na dalších 16 let včetně letošního přisoudily armádě průměrně 1,26 % HDP na obranu ročně.

NATO uznává pravidlo 50 : 30 : 20, které vyjadřuje zdravé procentuální dělení obranného rozpočtu mezi personál, provoz (elektřinu, palivo, výcvik…) a investice (novou techniku). Když je peněz málo, ministři obrany tlumí investice – na ty lze sáhnout nejsnáze.

I proto se alianční země shodují na nutnosti vydávat dvě procenta HDP na obranu: vycházejí z předpokladu, že rámcově jedna padesátina hrubého domácího produktu je tak akorát na udržování armády v bojeschopném stavu (včetně investic), pokud má daná země armádu dimenzovanou přiměřeně své ekonomické síle.

Když premiér Petr Fiala (ODS) začátkem dubna oznámil, že „dnes jsme schválili urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun“, šlo tak hlavně o látání díry zvětšované po oněch šestnáct let.

Procenta samozřejmě nejsou vše: podstatná je

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Armáda ČR

Ruská válka na Ukrajině

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější