Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Evropský lídr, nebo brzda? Berlín ještě nedávno žádal od druhých oběti, sám teď volí váhavou opatrnost

Kritika německé vlády kvůli jejímu postoji k válce na Ukrajině sílí doma i v zahraničí. Ilustrační grafika: Adobe Stock
Kritika německé vlády kvůli jejímu postoji k válce na Ukrajině sílí doma i v zahraničí. Ilustrační grafika: Adobe Stock

Komentář Zuzany Lizcové: Více než kdy jindy se od lídrů západního světa dnes očekává jasný plán: Jak vojensky podpořit bojující Ukrajinu a posílit vlastní obranu, jak se postarat o miliony uprchlíků, jak zajistit energetickou nezávislost na Rusku i potravinovou bezpečnost. Pozornost se v tomto směru přirozeně upírá k Berlínu. A dojem z jeho chování je – mírně řečeno – rozpačitý.

Německo je nejlidnatější a ekonomicky nejsilnější zemí EU, společně s Francií má i nejvyšší vojenský rozpočet. Jeho dlouhodobě vstřícný postoj vůči Kremlu se ukázal být chybný. Má tedy mnoho co napravovat. Po jasné vizi a strategickém vedení není nicméně ze strany spolkové vlády v poslední době ani památky. Přestože její první reakce na ruskou agresi vypadala celkem slibně.

„Probudili jsme se dnes do nového světa,“ řekla ve čtvrtek 24. února po zahájení vojenského útoku Putinova režimu německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Tři dny nato vystoupil na mimořádném zasedání Spolkového sněmu se svým historickým projevem kancléř Olaf Scholz (SPD). V neobvykle rázném proslovu odsoudil ruskou invazi a přislíbil Ukrajině dodávat zbraně, což až do začátku války německá vláda i veřejnost shodně odmítaly.

Šéf spolkového kabinetu rovněž oznámil německou vůli podílet se na rozsáhlých ekonomických sankcích vůči Kremlu. Největší pozornost pak oprávněně vyvolalo Scholzovo prohlášení, že Spolková republika zásadně přehodnotí svoji obrannou a bezpečnostní politiku a bude do ní v následujících letech masivně investovat. Zdálo se, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Německo

Válka na Ukrajině

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější