Pointa N: Zasažený křižník je pro Ukrajince obří úspěch. Na další týdny možná poslední
Ukrajinci si (nejspíš) připsali významný úspěch v podobě zásahu nejsilnější ruské lodi, kterou tak vyřadili z provozu. Česko zase připravilo uprchlickou strategii, která odhaluje spoustu zanedbaných problémů.
Souhrn aktuálního dění připravil Michal Tomeš.
Ruský křižník jako podpora ukrajinské morálky
Historické paralely jsou oblíbeným, ale často zavádějícím nástrojem, jak vysvětlit nebo přiblížit aktuální události. Jedna taková se dnes nicméně přímo nabídla. Na 110. výročí srážky Titanicu s ledovcem přišlo o svůj klenot také ruské námořnictvo.
Raketový křižník Moskva se nicméně nesrazil s kusem ledu plujícím severním Atlantikem – Rusové nestačili včas uhnout před zbrusu novými protilodními střelami Neptun letícími rychlostí téměř tisíc kilometrů za hodinu. Aspoň podle vyjádření ukrajinské strany.
Moskva stála v čele Černomořské flotily. Raketový křižník z 80. let prošel na přelomu století modernizací, v roce 2008 se loď podílela třeba na válce v Gruzii. Později byla nasazena v Sýrii a s největší pravděpodobností se jednalo o jedno z nejsilnějších plavidel, kterými Rusko disponuje. Plány na vybudování flotily bitevních křižníků mělo sice Rusko velkolepé, některé z nich ale vůbec nevyrobilo, další jsou prakticky mimo provoz.
„Mají ještě dvě lodě této třídy, ale jedna z nich je nyní v opravě. Teoreticky by tam mohli poslat tu druhou, ale Turci jim to nedovolí,“ popsal pro Deník N vojenský analytik Lukáš Visingr.
Poprvé bylo o Moskvě slyšet hned na začátku války, kdy se křižník účastnil útoku na Hadí ostrov. Právě důstojníci z této lodi ve sluchátkách slyšeli, že mají „jít na ch*j“.
Kromě symbolické hodnoty
