Skončilo čekání na silnou sbírku povídek: přichází Smrt staré Maši
Před deseti lety Vratislav Maňák získal Cenu Jiřího Ortena za knižní debut, povídkovou sbírku Šaty z igelitu. Ocenění se poté dočkaly i jeho knihy pro děti a román Rubikova kostka. Letos se již jako etablovaný český spisovatel vrátil ke krátkým prózám – v nakladatelství Host mu vyšel soubor „alegorických povídek“ s názvem Smrt staré Maši.
Svazek o necelých dvě stě padesáti stranách upoutá již výraznou obálkou s orientálně laděnými motivy kombinujícími modrou a zlatou barvu. Jedná se o dílo oceňovaného ilustrátora Michala Bačáka, který proslul mimo jiné tím, že jeho výtvory často zdobí i předměty nebo interiéry (obdobné ruční ilustrace se objevily kupříkladu na rámu bicyklu Festka).
Nikoliv náhodou zde vystupují do popředí zvířecí motivy, které v šestici přítomných příběhů hrají nemalou roli a tvoří tak jeden z nemnoha prvků propojujících jinak nadmíru pestrou směsici textů.
Hlavním pojítkem – a také tím, co Maňákovu knihu odlišuje od většiny povídkových souborů domácí provenience – je ovšem promyšlený a jasný koncept, který stojí v pozadí celého svazku.
Nový Palán: kýčovité hledání perliček na dně?
Autor, který v sobě nezapře novinářskou profesi (dlouhá léta působí v redakci internetového zpravodajství ČT24), se totiž rozhodl „vyprávět o současnosti tak, jako by se už dávno stala a zbyla z ní jenom torza mýtů – nebo přesně naopak, je to pokus hledat torza mýtů v současnosti“, jak se dočteme v nakladatelské anotaci. Výsledkem je kniha, v níž si podávají ruce historie a současnost, a to hned několikerým způsobem.
Důkladný řemeslník i hravý fabulátor
Vratislav Maňák se tu vrací k tradičním žánrům, jako jsou balada, arabeska či legenda, které pro účely svého vyprávění všelijak aktualizuje. Ve svých povídkách navíc zpracovává témata, která
