Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Wir schaffen das“ po česku? Jak napodobit německé město, které integraci uprchlíků zvládlo

Vzpomenout si při dnešní situaci v Česku na německou zkušenost z roku 2015 se nabízí. Mohla by se z inspirativního přístupu k integraci, který zvolilo jedno německé město, poučit i města česká? Foto: Adobe Stock
Vzpomenout si při dnešní situaci v Česku na německou zkušenost z roku 2015 se nabízí. Mohla by se z inspirativního přístupu k integraci, který zvolilo jedno německé město, poučit i města česká? Foto: Adobe Stock

Západoněmecké město Altena zažilo za poslední desetiletí úpadek průmyslu, odchod služeb i ztrátu poloviny obyvatelstva. Díky aktivní společnosti a přesvědčenému politickému vedení se mu však podařilo začleňovat uprchlíky do společnosti tak dobře, že ho za to ocenila Angela Merkelová i Organizace spojených národů. Z jakých principů místní integrační politiky by se mohla poučit česká města? A co by už naopak pravděpodobně převzít nedokázala?

Když do Alteny na podzim roku 2015 dorazilo asi čtyři sta padesát uprchlíků, maloměsto se ocitlo před výzvou, jaké nikdy předtím ani nikdy potom nečelilo.

Několik desítek cizinců už tehdy v sedmnáctitisícovém ekonomicky i demograficky upadajícím západoněmeckém městečku žilo, o žádné velké integrační politice se však mluvit nedalo. Na radnici odbor pro integraci cizinců neexistoval. Město nezaměstnávalo žádného experta, který by problematice do hloubky rozuměl. Rovněž aktivity místních dobrovolníků v té době směřovaly jinam – spíše k početné skupině altenských seniorů než k cizincům.

Píše se rok 2017 a tehdejší starosta Alteny Andreas Hollstein přebírá z rukou kancléřky Angely Merkelové celonárodní cenu za integrační politiku. Altena může být v tom, jak se snaží integrovat migranty, příkladem, uvádí na ceremonii odborná porota. Je rok 2018 a Hollstein se dozvídá, že je spolu s místními dobrovolníky nominován na prestižní mezinárodní cenu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Ještě v témže roce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydává o Alteně sedmdesátistránkovou práci, v níž o místní integrační politice píše jako o příkladu praxe, jež by mohla být inspirací i pro další města.

Článek je druhým ze série textů o integrační praxi ve městě Altena. První text přímo z místa popisuje, jak přesně vypadala tamější integrační politika, na jakých pilířích stála a kdo všechno se do ní zapojil. Ve druhém textu se díváme na to, jak by se dala nebo nedala slibná integrační praxe převést i do českých podmínek. Ve třetím textu mluvíme s bývalým starostou města o tom, proč se rozhodl pomáhat uprchlíkům, a také o tom, proč by dnes nekonal jinak, i když ho kvůli jeho postoji k migraci téměř zabili.

„Přístup Alteny byl výjimečný ve více ohledech. Podařilo se jí využít predispozice specifické přímo pro ni – například v souvislosti s bydlením. Za jejím úspěchem však je i postoj místního starosty, stejně jako velmi dobrá koordinace úřadů a občanské společnosti či konkrétní principy dobrovolnické práce,“ říká Markus Ottersbach, německý expert na migraci z Univerzity aplikovaných věd sídlící v Kolíně nad Rýnem. „Jistě nemůžeme tento model vzít a zopakovat jej v jiných podmínkách v poměru jedna ku jedné. Rozhodně však existují dobré principy, které by se daly zavést do praxe i jinde,“ míní.

Je duben roku 2022. Válka na Ukrajině už trvá dva měsíce – a do České republiky už přišlo asi tři sta tisíc lidí. Vláda počítá v souvislosti s příchodem uprchlíků se třemi scénáři. A podle toho nejnáročnějšího by jich do Česka mohl dorazit jeden milion.

A tak je namístě otázka: mohla by

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Migrace a uprchlíci

Válka na Ukrajině

Česko, Kontext N, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější