Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Putin může dosáhnout toho, co nechtěl. Finsko a Švédsko míří do NATO, Dánsko do vojenské spolupráce EU

Finský voják během cvičení. Foto: finské ministerstvo obrany
Finský voják během cvičení. Foto: finské ministerstvo obrany

Od začátku druhé ruské invaze na Ukrajinu začaly severské země znovu řešit dříve odkládanou otázku členství v NATO. Zatímco Norsko, které s Ruskem krátce hraničí, a Dánsko jsou zakládajícími členy Severoatlantické aliance už od roku 1949, Švédsko ani Finsko se doposud nepřipojily. Nyní když je „ruská hrozba“ na dosah, se pozice zemí, které si zakládaly na své vojenské neutralitě, mění. Přihlášky do NATO by mohly podat už v létě. Premiérky obou zemí dnes řekly, že konečné rozhodnutí padne během několika týdnů.

Pozice kolem vstupu do NATO se během ruské invaze měnily. Premiérky obou zemí a další politici se opakovaně scházeli s předními představiteli Aliance. I přesto se švédská premiérka Magdalena Anderssonová nejprve nechala slyšet, že nechce tímto tématem destabilizovat situaci v severní Evropě a eskalovat konflikt s Ruskem.

Podobně v médiích mluvil i finský prezident Sauli Niinistö: „Chápu, že varianta připojení se k NATO může znít, jako že jsou naše starosti u konce,“ řekl Financial Times 20. března, „ale všechny situace nesou svá rizika, která musíme zohlednit. A v současné době je tímto rizikem eskalace konfliktu a destabilizace severní Evropy.“ Přitom už v té době proběhl ve Finsku výzkum veřejného mínění, v němž 62 % dotázaných se vstupem do NATO souhlasilo. Ve Finsku jde o rekordní číslo, protože podpora vstupu se tam dlouhá desetiletí pohybovala kolem pouhých 20 %.

Co se tedy změnilo, že se v mezinárodním tisku píše o tom, že by Švédsko s Finskem mohly

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

NATO

Ruská válka na Ukrajině

Skandinávie

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější