Deník N

Z bláta osady a ze zastavárny až na pódium tisícového festivalu. Slovenský režisér natočil strmou cestu romské kapely

Záběr z filmu Kapela Ladislava Kaboše
Záběr z filmu Kapela Ladislava Kaboše
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Lomnické čháve začínali jako skupina nadšených muzikantů v osadě pod Tatrami. Dnes za sebou mají dva koncerty na největším festivalu a před sebou spoustu dalších. Může za to talent, píle, manažer s velkým srdcem a jedno pošťouchnutí od slovenského režiséra.

„Máme takový menší problém,“ říká opatrně Stano Čonka. Jeho „menší problém“ je ve skutečnosti docela veliký. Kapela Lomnické čháve, jíž zavalitý, zhruba padesátiletý muž dělá manažera, totiž nemá basu. Měla jednu, od pana faráře, ale skončila v zastavárně, kam ji dal člen kapely a nikdy nevyzvedl. „Je to takový těžší průser, protože bez basy nemůžeme hrát,“ říká Čonka v úvodu nového filmu slovenského režiséra Ladislava Kaboše.

Mizející basy hrají v životě Roma z Velké Lomnice obecně větší roli, než by jeden čekal. Zatímco tato mu při cestě za farářem dělá vrásky, zmizení té předchozí – rovněž skončila v zastavárně – může za to, že tuto příhodu vůbec říká na kameru.

V roce 2013 natočil Ladislav Kaboš film Všechny moje děti, který vyprávěl příběh slovenského kněze, jenž se snaží pomoci Romům v těch nejhorších osadách. Jedním z účinkujících byl i Stano Čonka a jeho muzikanti. Ti diváky filmu oslovili natolik, že se jim složili na hudební nástroje, které kapela neměla.

Lomnické čháve při zkoušce. Foto: Ladislav Kaboš

„Basu jsem koupil v Prešově, harmoniku v Praze, obal na harmoniku v Žilině a obal na kontrabas jsme dovezli z Rakouska. To jsme všechno slavnostně odevzdali klukům,“ vzpomíná dnes Kaboš, který svůj film přišel představit na festivalu Jeden svět.

„Na chvíli jsem si myslel, že jsme příběh uzavřeli. A pak nás s manželkou napadlo, že by bylo zajímavé zjistit, co se stalo s nástroji, které muzikanti dostali, a jak se kapele daří,“ vysvětluje režisér.

Jenže zjištění nebylo nijak dobré – basa byla po pobytu v zastavárně nenávratně pryč.

„Byl jsem strašně naštvaný

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější