Částečný součet: podivný případ s W bosonem a lidský genom konečně dočtený bez přeskakování
Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet je hodně stručný, ale najdete v něm vše co obvykle: odkazy, pobídky k dalšímu čtení a hlavní vědeckou novinku uplynulých dnů.
Tou je bezesporu objev ohlášený vědci z Fermilabu, kterým nevychází hmotnost jedné elementární částice tak, jak by podle teorie měla. To je dobrá zpráva (proč dobrá, to se dočtete za chvíli), budeme ale ještě muset počkat na nezávislé ověření.
Stručně o věcech, o nichž stačí stručně
- Jak to, že vůbec může fungovat rádio na středních a dlouhých vlnách? (Zajímavé, nikdy mě nenapadlo, že to je trochu složitější, než by se zdálo.)
- Bude místo nás už brzy odpovídat na maily a psát jednodušší články umělá inteligence? (Nepodceňoval bych rychlost vývoje.)
- Co když temná hmota vzniká přímo z gravitace? (Spekulativní, asi nedůvěryhodné, ale velmi přitažlivá myšlenka.)
- Hra zvaná Šachy suverénů (Sovereign Chess). Znáte to někdo? Máte s tím zkušenost?
- Rychlost zvuku na Marsu je menší než na Zemi – pochopitelně, vždyť tam skoro není atmosféra, kterou by se zvukové vlny šířily. Překvapivé proto je, že ani ne o mnoho menší: 860 km/h.
- Dnešek je výročním dnem letu prvního člověka do vesmíru.
Stručně o věcech, které by si zasloužily víc
Pavouci, hlavně ti malí, létají na svých vláknech, to zná každý. A všichni vidíme, co je unáší sem a tam: vítr a obecněji každé proudění vzduchu, třeba nenápadné vzestupné proudy vyvolané malým rozdílem teplot. Jasná věc. Ale
