Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Studený odchov děti na život nepřipraví, spát s nimi v jedné posteli není rozmazlování, říká expertka

„Není rozmazlováním, když se dítě k rodiči večer přitulí nebo si společně čtou. Spíš je to učení, jak se uklidnit,“ upozorňuje v rozhovoru spánková antropoložka Lenka Medvecová Tinková. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
„Není rozmazlováním, když se dítě k rodiči večer přitulí nebo si společně čtou. Spíš je to učení, jak se uklidnit,“ upozorňuje v rozhovoru spánková antropoložka Lenka Medvecová Tinková. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Mateřský mikrosvět se po narození dítěte točí kolem kojení, přebalování a spaní. Zatímco kojení se postupně ustálí a přebalování ubývá, se spánkem je to komplikovanější. Na otázky, jestli spát s miminkem společně, kde se vzaly samostatné postýlky nebo jak vypadá normální dětský spánek, odpovídala antropoložka a autorka vyhledávaného webu Prosimspinkej.cz Lenka Medvecová Tinková.

Na co se v rozhovoru ptáme:

  • Může se dítě společným spánkem a fyzickým kontaktem s rodiči rozmazlit?
  • Jak se v Česku vyvíjel přístup ke společnému spánku?
  • Proč odborníci v minulosti doporučovali spaní ve vlastní postýlce?

Když někomu řeknu, že syn s námi spí v posteli, často si vysloužím zdvižené obočí. Jak to tedy je? Má dítě spát s rodiči v posteli, nebo samo v postýlce?

Obě varianty mají různé podoby. Ve spánkové vědě se za společný spánek považuje spaní, kdy jsou rodiče dítěti nadosah, aby se navzájem smyslově vnímali. Nemusí nutně spát na jedné matraci, stačí i spánek v jedné místnosti.

Pro miminko je to velmi důležité, protože se ve srovnání s dospělým rodí jen s pětadvacetiprocentní kapacitou mozku, často si nemůže pomoci a rodič je ochránce, který mu dokáže pomoci a podvědomě ho v průběhu noci kontroluje.

Výzkumy, které provedla Helen Ballová, poukazují na to, že miminka, která spí vedle matky, jsou dlouhodoběji kojená. Maminky, které měly kojence nablízku, dokázaly rychle reagovat i na jejich neverbální signály hladu – špulení pusy, vrtění se – dřív, než děti začaly plakat.

Jeden z nejznámějších spánkových vědců James McKenna na videu vypozoroval, že se ve spoustě případů maminky skutečně budí pár vteřin před miminkem, takže je jejich spánek často synchronní.

Zároveň je kojení jednodušší, když je dítě nadosah, protože ho může matka nakojit i v polospánku. Když k němu vstává, musí se zcela probudit, postavit se, vzít miminko, nakojit, uspat ho, položit a pak uspat sebe, což je hrozně dlouhý proces, který intenzivně narušuje její spánek.

V poradně se často setkávám s tím, že některé maminky ani nedokážou říct, kolikrát za noc byly vzhůru, protože plynou nocí společně s miminkem a počet probuzení si mnohdy nepamatují.

Jak je to u nekojených dětí?

Pro zdravý vývoj miminka je důležitý fyzický kontakt a smyslová stimulace, takže to není jen věc kojících maminek. Úplně malá miminka nemají tak dobrou termoregulaci a nedokážou se zahřát, což tělo rodičů dokáže nahradit.

Fyzický kontakt snižuje

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rodina a vztahy

Rozhovory

Česko, Rodina, vztahy a zdraví

V tomto okamžiku nejčtenější