Česko zasáhne koktejl stagnace a vysoké inflace. Vysvětlujeme, co brzdí českou ekonomiku
Tuzemská ekonomika se po pandemii covidu nestihla vzpamatovat a nyní ji dusí zase ruský útok na Ukrajinu. Růst českého hrubého domácího produktu podle predikce ministerstva financí letos zvolní na 1,2 procenta a inflace za celý rok naopak vystřelí na 12,3 procenta. Potvrzuje tak předchozí prognózu České národní banky, která prodloužení inflace a utlumení hospodářského růstu avizovala už minulý týden.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Hlavním tahounem vysoké inflace jsou teď především vysoké ceny energií. „Pokud by v druhé polovině roku vzrostly ceny energií zhruba o pětinu, podle našich propočtů by to vyvolalo zvýšení průměrné inflace o jeden procentní bod,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Upozornil zároveň, že inflace nebude pro českou státní pokladnu lékem v podobě zvýšených příjmů z daní. Zvýšená cenová hladina se podle něj do příjmů států promítne zhruba sedmi miliardami navíc.
Ještě na začátku roku to vypadalo, že dodavatelské řetězce a ekonomika obecně by se už mohly pomalu vzpamatovávat. Aktuální vojenský konflikt na Ukrajině ale problémy opět vrací do hry. Ministerstvo financí upozorňuje na to, že neznámých proměnných je teď mnoho, a předpovědi se proto nakonec s realitou nemusí potkat. Pro celý letošní rok ale výrazně snížilo odhad růstu ekonomiky z původních 2,9 na 1,2 procenta hrubého domácího produktu.
Ten se skládá ze čtyř velkých celků – spotřeby domácností, firemních investic, vládních výdajů a rozdílu mezi hodnotou vývozu a dovozů do země. Prvně zmíněné soukromé výdaje rodin by sice podle ministerstva ekonomiku stále měly táhnout, výrazně je ale
