„Svázané ruce, průstřel hlavy.“ Reportáž z Buči, kde policisté ohledávají oběti válečných zločinů
V ukrajinské Buči pokračuje ohledávání a identifikace těl obětí ruských vojáků. Mrtví jsou sváženi na místní hřbitov, kde je policisté prohlédnou, pokusí se zjistit jejich totožnost a poté je odvezou do márnice. Tam lékaři určí přesnou příčinu smrti. Ukrajina chce mít co nejpřesnější informace o tom, kolik lidí zemřelo a jaké byly okolnosti jejich smrti. Bude to totiž hrát klíčovou roli při vyšetřování válečných zločinů, kterých se ruští vojáci v Buči dopustili. Reportéři Deníku N mluvili přímo v Buči s policisty, kteří těla ohledávají.
Mrtví z Buči musejí na hřbitov dvakrát. Než na místo posledního odpočinku zamíří definitivně, přiveze je na jeden ze hřbitovů ve městě dodávka s pochmurným označením Náklad 200. V postsovětském světě od dob afghánské války každý ví, že je to ve vojenském slangu označení pro transport mrtvých vojáků.
V černých plastových pytlích, které na hřbitov dodávka sváží, ale nejsou ruští vojáci. Jsou v nich těla jejich obětí.
„Jsou všude. Ve sklepích, pod troskami. Myslím si, že ani za týden nikdo nebude schopen říct, kolik lidí přesně zemřelo,“ popisuje ukrajinský policista, který se představil jako Andrij.
S několika dalšími kolegy mají v areálu hřbitova za úkol každý pytel otevřít.
„Prohlédneme tělo, díváme se, zda