Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Fotografie World Press Photo drasticky upozorňuje na dětská traumata minulosti

Vítězná fotografie WPP 2022. Foto: Amber Brackenová
Vítězná fotografie WPP 2022. Foto: Amber Brackenová

Šaty zavěšené na křížích, splihle visící v bezvětří. Fotografií roku v soutěži World Press Photo 2022 se poprvé v historii stal snímek bez lidské přítomnosti. Fotografie Amber Brackenové zachycená pro deník New York Times upomíná na osudy dětí, které zemřely v kanadských internátních školách pro původní obyvatele. Cestu k nápravě křivd spáchaných na domorodých obyvatelích děsivě dokumentuje také nová kniha nakladatelství Absynt 27 smrtí Tobyho Obeda.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Ocenění fotografie z World Press Photo předcházela minulý pátek nenápadná zpráva světových médií. Papež František přijal před týdnem zástupce domorodých obyvatel Kanady. Zástupcům Métisů, Inuitů a dalších domorodých národů se omluvil za utrpení, které děti jejich předků musely snášet v tamních internátních církevních školách od 19. do druhé poloviny 20. století.

Trauma stopadesáti tisíců dětí

„Když dorazil do jídelny, dívaly se na něj děti mlčky. Stoupl si do fronty, vzal si misku s kaší. Podařilo se mu dostat do sebe dvě lžičky. Po včerejšku je však jeho organismus nebyl schopný přijmout a Ed se pozvracel. Upřeně hleděl na světlé kousíčky mrkve, které právě vydávil do ovesné kaše, a pokoušel se přinutit svůj sotva osmiletý organismus, neuvyklý proudu, aby znovu nezvracel. Tehdy se vedle něj zjevila sestra Wesleyová, vychovatelka chlapců. Vzala Edovu misku a její obsah vylila na podlahu. ‚Sněz to,‘ řekla.“

Drastický příběh Edmunda Metatawabina, následující po školním mučení elektrickým proudem, je jen jedním z mnoha příběhů dětí, které přežily pobyt v kanadských internátních školách pro děti původních obyvatel. Tyto příběhy zprostředkovává nový počin nakladatelství Absynt, specializujícího se na literární reportáže. Kniha 27 smrtí Tobyho Obeda je působivou zprávou o kanadském dějinném traumatu, jehož následky přetrvávají až do současnosti. A také knihou, na jejíž obsah je velmi těžké zapomenout.

První internátní škola pro původní obyvatelstvo byla otevřena na začátku 17. století na území dnešního Quebecu, rozmach tyto instituce zažily na začátku 19. století. Od otevření první školy v Ontariu roku 1828 do uzavření poslední školy v Saskatchewanu v roce 1996 jimi prošlo minimálně 150 tisíc dětí původních obyvatel.

Revír sadistů a pedofilů

Už šestileté děti tu po vyučování musely pracovat – chodit plít, prát nebo uklízet. Mnohé školy zřídily speciální mučicí místnosti, děti tu byly vězněny a mrzačeny a tvrdě trestány fyzickými tresty, ponižováním, pobytem v mrazu i 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Fotografie

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější