Fialova vláda sahá k plošné pomoci jako jedna z posledních v Evropě. V čem se český přístup liší?
Vláda Petra Fialy rozhodla o prvním plošném opatření, které by mělo pomoci peněženkám většiny občanů – snížila spotřební daň na pohonné hmoty. Premiér i jeho ministři přitom na rozdíl od většiny vlád zemí Evropské unie plošnou pomoc kvůli inflaci dlouhodobě odmítali.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Česko spolu s Dánskem, Finskem a Lucemburskem patřilo mezi málo zemí Evropské unie, které v reakci na obecné zdražování odmítaly zavést plošná opatření (další už byla jen Malta, která byla ve specifickém postavení díky svému miniaturnímu ostrovnímu trhu a dodávkám plynu z Ázerbájdžánu). Všechny ostatní země k takovému kroku přistoupily už dříve.
Formy plošné pomoci mohou být