Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak se definuje genocida? A jak dostat Putina před tribunál? Tři ukrajinské právničky nechtějí, aby ruský prezident skončil v Eritreji

Ukrajina se již připravuje na mezinárodní tribunál. Shromažďuje nejen data o počtu obětí, ale i o tom, jakým způsobem byli lidé zavražděni, zabiti nebo umučeni. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Ukrajina se již připravuje na mezinárodní tribunál. Shromažďuje nejen data o počtu obětí, ale i o tom, jakým způsobem byli lidé zavražděni, zabiti nebo umučeni. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Ne všechny oběti ruské války jsou zastřeleny nebo zasaženy střepinou. Některé zemřou v důsledku totálního vyčerpání, dehydratace, na infarkt nebo neléčenou cukrovku. Sedmiletá Táňa Morozovová z Mariupolu měla dlouho štěstí. Střelám unikala dlouhé týdny. Pak si ji ale jeden šrapnel přece jen našel. I její spis bude součástí důkazního materiálu, který shromažďují právníci jako Katěrina Raševskaja.

Snad je možné považovat za milosrdné, že v mariupolském sklepě zemřela spolu se sedmiletou Ukrajinkou Táňou i její matka. Když to nad domem svištělo a Rusy obléhaný ukrajinský přístav se třásl, jako by byl z papundeklu, lehla si na ni a doufala. Marně. Zahynuly obě. Matka hned, Táňa po převozu do rozbombardované nemocnice, kde jí nedokázali pomoci. Jen konstatovali, že matka i dcera předtím, než je zasáhly střepiny, umíraly žízní.

Jedna po druhé netruchlí. A protože se říká, že rodiče by neměli přežívat vlastní děti, není v ukrajinském válečném neštěstí tenhle příběh zdaleka ten nejsmutnější.

Všechny – nehledě na úroveň brutality, bez sentimentu, bez zřetele k tomu, zda jde o děti, či matky; starce, nebo těhotné ženy; ať už Táňu někdo zabil, zavraždil, nebo umučil – všechny pečlivě zaznamenávají lidé, kteří věří, že pachatelé za ně jednou budou pohnáni k odpovědnosti. Ať už byli v jakékoliv uniformě a mluvili kterýmkoliv jazykem.

O tom, jak Táňa zemřela, koluje na internetu několik verzí. Je úkolem těch, kdo provádějí monitoring podle mezinárodních pravidel, aby zjistili co nejpřesnější čas, okolnosti i příčiny její smrti. Ať už ji zavinil kdokoliv. Podle prvních poznatků to bylo ruské dělostřelectvo. Jméno toho, kdo dal k totální destrukci obytných čtvrtí příkaz, bude ještě zapotřebí vypátrat. Zdroj: Tasha130873

V České republice se tři ukrajinské právničky Katěrina Raševskaja, Marija SuljalinováAlexandra Novičkovová zastavily cestou z Vídně. Tam na zasedání OBSE chtěly svá dosavadní zjištění předložit a domluvit se, jak monitorovat a evidovat válečné zločiny dál – i poté, co pozorovatelé OBSE válečnou oblast opustili. Právničky si stěžují, že si s sebou odvezli i helmy a neprůstřelné vesty, které přitom ukrajinské monitorovací týmy tolik potřebují.

Jejich misi logisticky zajištovala česká organizace Nesehnutí. Když Ukrajinky spatřila na vídeňském jednání OBSE ruská delegace, opustila místnost.

Až po odjezdu tří žen z Rakouska a České republiky svět uviděl, co ruští vojáci napáchali v ukrajinské Buči a dalších městech Kyjevské oblasti.

„To, co se stalo v Buči, všechno mění,“ říká Katěrina Raševskaja. „Nejdřív jsme mohli mluvit jen o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Takové činy je z právního hlediska snazší dokázat. Útoky na civilní objekty i na civilisty, používání zakázaných zbraní, to všechno jsou válečné zločiny. Ale po Buči a po tom, co vidíme v dalších obcích v Kyjevské oblasti jako Hostomelu, Irpini a Dmitrijevce, už můžeme mluvit o 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rusko

Ukrajina

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější