Příběh milostného trojúhelníku z doby, kdy ještě byla ruská kultura přirozenou součástí té evropské
I na českém knižním trhu začaly poslední dobou vycházet publikace, které v rámci úzce vymezeného časového období zkoumají životní osudy významných lidí, kteří žili na jednom místě a navzájem se setkávali. Zpravidla se přitom jedná o jediný rok (Amerika 1927 od Billa Brysona) nebo jen několik měsíců (1913 – léto jednoho století od Floriana Illiese). Tímto přístupem se možná nechal inspirovat také britský historik Orlando Figes při psaní své knihy Evropané: Tři slavné životy a vznik kosmopolitní kultury.
Figes svoje hrdiny bedlivě sleduje v průběhu několik desetiletí, prakticky od jejich prvních setkání až do jejich smrti. A o koho vlastně jde? V centru autorovy pozornosti stojí primárně tři osoby: spisovatel Ivan Turgeněv (1818–1883), zpěvačka a skladatelka Pauline Viardotová (1821–1910), kterou s Turgeněvem pojil dlouholetý a blízký vztah, jehož plodem možná bylo i jedno z jejích dětí, a její manžel Louis Viardot (1800–1883), ve své době významný umělecký kritik, badatel, vydavatel, divadelní ředitel, republikánský aktivista.
Autor popisuje nejen jejich specifický milostný trojúhelník, ale i široké prostředí lidí, mezi nimiž se pohybovali. „Což byli prakticky všichni, kdo měli na evropské kulturní scéně skutečný význam“, takže v knize sledujeme i průběh hlubokého přátelství Turgeněva a Gustava Flauberta, vývoj složitého vztahu a posléze nepřátelství Turgeněva a Dostojevského i kontakty Turgeněva s Tolstým a jeho románek s Tolstého sestrou.
A stejně tak může čtenář pozorovat komplikované vazby Viardotových na dobové hudebníky, kdy projevit solidaritu s jedněmi znamenalo rozkmotřit se s jinými. Takže kupříkladu ochlazení vztahu Pauline Viardotové s Richardem Wagnerem souviselo s jeho útoky na židovské
