Výpovědi Rusů žijících v Česku: Žena dostala facku, když mluvila rusky. „Ty malej Rusáku,“ řval muž na dítě
Slýchají teď na ulici či v autobuse, že jsou „ruská verbež“ nebo „zločinci“. Někdy místo slov přijde rovnou facka. Přitom ale z vlastní země odešli, nesouhlasí s tím, co se v ní děje. Ani s režimem, který tam vládne. Válku, kterou část jejich národa rozpoutala, odsuzují. Přesto pykají za to, že jsou Rusové.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
„Cizí žena v autobuse mi vrazila facku. Slyšela, jak mluvím s kolegyní po telefonu rusky,“ popisuje Ekaterina Kanakova obstojnou češtinou.
„Jste zločinec!“ zařvala pak podle vyprávění novinářky žena. „Byla jsem v šoku, nic jsem jí nedokázala říct. Prostě jsem odešla s červenou tváří pryč,“ pokračuje v líčení nepříjemné situace Kanakova. V Praze žije už pět let, donedávna pracovala jako zpravodajka pro liberální rozhlasovou stanici Echo Moskvy. Ta je teď v Rusku zakázaná, nereferovala o válce tak, jak by si tamní režim představoval.
Z rány od cizího člověka sice Kanakova byla v šoku, nejděsivější na celé situaci ale podle ní nebylo násilí. „Nejhorší je, že to nebyla Ukrajinka, byla to Češka. Kdyby to byla Ukrajinka, mohla bych ji obejmout a všechno jí vysvětlit,“ říká a záhy dodává, že dlouho váhala, jestli se má se svým příběhem vůbec někomu svěřit. Nejdřív nic neřekla ani svému manželovi.
„Myslela jsem na to, že stěžovat si na nějakou rusofobii, když na Ukrajině umírají lidé, je blbost. Ale na druhou stranu, když Rus žije v zahraničí, znamená to, že
