V případě Zbabělců cenzurní dozor selhal, Škvorecký byl označen za prašivé kotě, říká editor nového vydání románu
Letos v lednu uplynulo deset let od smrti Josefa Škvoreckého. A v rámci České knižnice, která představuje zlatý kánon domácí literatury, opět vyšel jeho slavný román Zbabělci. Nejen o místě tohoto románu v dějinách české literatury jsme si povídali s editorem svazku a vysokoškolským pedagogem Michaelem Špiritem.
Román Zbabělci jste edičně připravoval už v roce 1998, před několika lety jste ve Spisech Josefa Škvoreckého představil i rukopisný originál… V kolika verzích román vlastně existuje, co je jeho definitivní podoba?
Zbabělci existují v zásadě ve třech verzích: v podobě rukopisu (1948/1949), v prvním vydání (1958) a druhém vydání (1964). Rukopis, který šedesát let zůstával privatissimem, je kromě několika pasáží, prozrazujících tzv. umělecké hledání, překvapivě čistý, hotový, zralý. Autor při jeho psaní zřejmě nemusel myslet na nic jiného než na svůj tehdejší objekt milostné touhy a na doznívající zážitek uplynulého mládí. Jinými slovy byl naprosto svobodný, nebyl vázán žádnými vnějšími – běžně redakčními nebo násilně politickými – požadavky.
Když se v druhé polovině padesátých let začalo postupně ukazovat, že po předchozím stalinistickém šílení by se mohly tiskem publikovat třeba i normální texty, Josef Škvorecký rukopis zkrátil, opětovně zredigoval a přitom
Dobří přátelé vám sdílejí kvalitní informace
akropolisft@... vám daruje následující článek Deníku N, který je jinak za platební bránou. Přečtete si ho zdarma jen po zadání vašeho e-mailu, který slouží jako ochrana před šířením našeho obsahu bez kontroly. Váš e-mail bude použit pouze pro odemčení článku a nabídku zvýhodněného předplatného. Pokud ji ani po měsíci nevyužijete, smažeme ho z databáze. Možnost odemykat placené články Deníku N mají všichni členové Klubu N.
Můžete také .
