Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vždyť přimět člověka, aby dělal to, co chcete vy, je tak snadné…

Příště už ale určitě přiletí. Slibuji. Foto: Fotolia
Příště už ale určitě přiletí. Slibuji. Foto: Fotolia

Komentář Jiřího Kůse: Žijeme v zasíťované společnosti, postmoderní, postfaktické době, šíření informace i dezinformace nebylo nikdy v historii tak rychlé, snadné a efektivní. Výsledky výzkumů z oblasti psychologie ovlivňování, ke kterým vědci dospěli ve 20. století, testuje nová realita. Svět začíná fungovat jinak, než jsme byli dosud zvyklí.

Nová technologická revoluce 21. století, kterou někdo označuje třetí, jiný zas čtvrtá průmyslová nebo také průmysl 4.0 či digitální revoluce, přináší do života lidí a fungování lidstva ve veřejném i soukromém prostoru tak hluboké změny, že blednou i srovnání s objevem parního stroje, vynálezem elektřiny nebo spalovacího motoru. Změny, které přinášejí nové technologie, nejsou jen rychlé, ale jsou neustále se zrychlující. Jejich druhým znakem je, že nevylepšují, ale často boří zažité postupy a samotnou podobu fungování světa, na kterou jsme byli zvyklí. Proto se používá termín exponenciální disruptivní technologie, disrupce ve smyslu přerušení, přetržení kontinuity.

Člověk z generace, která ještě prožila část svého života ve srozumitelném a technologicky předvídatelném světě minulého 20. století, je najednou znejistěný tím, že má fyzické vlastnění nahradit sdílení, že auto bude bez řidiče a mělo by fungovat jako služba. Má strach, že práce nemusí být nezbytná a tradiční pracovní místa na nižších i vyšších pozicích převezme za lidi umělá inteligence a roboti. Nechápe, jak firmy mohou nahradit platformy zúčastněného davu na digitální síti, soustruhy a svářečky 3D tisk v digitálních manufakturách. Nedovede si představit, že peníze v dnešní podobě ztratí svoje opodstatnění a transakce mezi lidmi převezme technologie blockchain a kryptoměny. Pochybuje, že centrální řízení nahradí decentralizace. Tímto tempem navíc pravděpodobně brzy přijdou ještě další zlomové technologie, jejichž dopad nelze vůbec domyslet.

Konec jistoty

Známý sociolog Zygmunt Bauman vymyslel termín tekutá modernita, který jako by dnes, v postmoderní době platil dvojnásob. Tekuté písky jsou symbolem rozvolňujících se vazeb a tradičního ukotvení člověka v rodině, místě a po generace sdílených hodnotách.

Současný svět se stává pouhým místem, kde se toho dá hodně prožít, nehodí se na vytváření stabilní identity a vztahů, všechno se proměňuje na pouhou volbu. Postmoderní tekuté písky unášejí člověka, který ztratil kotvy v životě a víru ve svoji schopnost ovlivnit směr.

Psychologicky to souvisí s tématem vlastní hodnoty. Zjednodušeně řečeno, jak si sami sebe považujeme, jak se cítíme kompetentní a dobří, jak si považujeme to, co děláme, a jak se sami vidíme v očích druhých.

Technologická revoluce a postmoderní tekuté písky, které dala do pohybu, vlastní hodnotu člověka ohrožují. Přestává být jistá práce v oboru na celý život, bez neustálého učení a seznamování se s novinkami hrozí ztráta orientace ve fungování společnosti. Co umíte dnes a co jste dělali celý dosavadní život, bude možná už zítra k ničemu. Neochota naučit se nové nikoho nezajímá – a doplatíte na to zase jen vy.

Dezorientovaný člověk s narušenou vlastní hodnotou se pak stane snadnou obětí demagogů a manipulátorů, kteří nabídnou iluzi návratu k tradici nebo jednoduché řešení. Dosytí sníženou hodnotu svých stoupenců vlastní arogancí a sebejistotou, umožní jim do sebe promítnout svoji zlost vyvolanou strachem a identifikovat se s předstíranou omnipotencí lídra, současně zmizí i pocit individuální odpovědnosti.

Den, kdy nepřiletěly létající talíře

Také si často říkáte, proč proboha tolik lidí tomu Vladimiru Putinovi, Donaldu Trumpovi, Miloši Zemanovi nebo Tomiu Okamurovi věří, když tvrdí úplné a snadno vyvratitelné nesmysly? 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější