Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Azov a Mariupol. Příběh nejznámější ukrajinské jednotky a temné důvody, proč zemřelo jedno město

Vojáci jednotky Azov na shromáždění v centru Kyjeva 14. října 2020. Aktuální snímky z bojů v Mariupolu je nemožné získat, místo je zcela nepřístupné. Foto: ČTK / AP / Efrem Lukatsky
Vojáci jednotky Azov na shromáždění v centru Kyjeva 14. října 2020. Aktuální snímky z bojů v Mariupolu je nemožné získat, místo je zcela nepřístupné. Foto: ČTK / AP / Efrem Lukatsky

Poslední zprávy z jihoukrajinského Mariupolu, před válkou města lidnatého jako Brno, jsou takové, že je v něm 90 procent domů zcela zničených či poškozených. Ve městě, které brání i známý pluk Azov, zůstává nanejvýš 160 tisíc civilistů, Rusové podle ukrajinských zdrojů desítky tisíc obyvatel odvlekli pryč.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Mariupol je základnou pluku Azov. Nejznámější ukrajinské bojové jednotky, která je pro Kreml ústředním motivem, kdykoliv ruská propaganda hovoří o „denacifikaci Ukrajiny“.

Nabízí se otázka, zda by denacifikaci nepotřeboval šéf ruské žoldnéřské skupiny Vagnerovci Dmitrij Valerijevič Utkin, exdůstojník, který má vytetované (jak popisuje například Economist) esesácké insignie či říšskou orlici. Poukazů na spojení ruských žoldnéřů a krajní pravice existuje víc (například zpráva z Libye, podle níž tam dali své sympatie k nacismu jasně najevo).

Jinými slovy: Putinovu „denacifikaci“ Ukrajiny paradoxně provádějí lidé, kteří dost možná sami skrytě hajlují a sní o bílé síle.

Jenže Západ vazbu ruských žoldnéřů na neonacistickou symboliku příliš netematizuje, tak se o tom moc nemluví.

O Azovu je řeč i proto, že je jednou z hlavních sil bránících původně čtyřsettisícový Mariupol na azovském pobřeží. Think tank Institute for the Study of War odhaduje, že současné tři kapsy ukrajinského odporu vydrží už jen několik dní.

Historik David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se na dějiny Ukrajiny i tamního nacionalismu zaměřuje, upozorňuje, že všechny debaty o Azovu musejí připomínat i podstatu války na Ukrajině.

„Spíše než domnělým nacistickým ledvím ukrajinské patriotické scény v poli bychom se měli zabývat

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

TOP

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější