Hitler není Putler, i když se to hezky rýmuje
Komentář historika Marka Vlhy: Invaze na Ukrajinu jako nový anšlus, Z jako hákový kříž… Příměry ruského režimu k fašismu zahlcují sociální sítě od samého počátku invaze na Ukrajinu a dnes už je běžně slýcháme i z úst respektovaných politiků, novinářů, a dokonce některých zástupců akademické obce. Udělat si v hlavě z Putina druhého Hitlera je bezpochyby úlevné. Zároveň si tím ale dáváme klapky na oči a zaděláváme si na morální kocovinu.
Popravdě není divu, že se podobné příměry staly normou. Skrývá se za tím psychologický trik, který nám pomáhá vypořádat se se zrůdnou „speciální operací“ vedenou proti ukrajinské armádě i civilnímu obyvatelstvu. V naší kultuře neexistuje ostřejší označení lidského zla než fašismus a Hitler. Všichni ta slova známe a v nás všech vyvolávají silnou odezvu. Na rozdíl od zkušenosti s bezprecedentní pandemií covidu-19 se tentokrát máme čeho chytit! Jenže chyba lávky.
Pár vnějších podobností by nás nemělo utvrzovat v představě, že se historie zase jednou opakuje. (Což mimochodem dějiny nečiní, nanejvýš se, jak údajně řekl Mark Twain, rýmují.) V čem že je problém? Proč nejde jen o slovíčkaření?
Že se ještě víc rozostřuje zprofanovaný pojem fašismus, nad tím si postesknou asi jen humanitní vědci. Horší je, že
