Přepadení Ukrajiny odhalilo slabiny řady mezinárodních organizací. Jak by se měly OSN, NATO, EU i další změnit
Názor Jiřího Pehe: Ruská invaze na Ukrajinu, největší vojenská akce na území Evropy od druhé světové války, vyjevila slabiny klíčových mezinárodních organizací, které se pokoušejí na vývoj na Ukrajině reagovat. Kdyby tyto organizace byly akceschopnější, mohly by Putinovo Rusko dostat ještě pod daleko větší tlak, než se zatím děje.
Světové společenství sice ruskou invazi na Ukrajinu většinově odsoudilo, což dokládá kupříkladu rezoluce Valného shromáždění OSN, proti níž hlasovalo jen několik autoritářských režimů. A zejména Západ dokázal také přijmout bezprecedentní sankce, které mohou Putinův režim dostat na kolena. Ze západních zemí také proudí na Ukrajinu vojenská pomoc.
Jenže klíčové mezinárodní instituce, jako jsou Organizace spojených národů, konkrétně pak její Rada bezpečnosti a s ní spojený Mezinárodní soudní dvůr, Evropská unie a Severoatlantická aliance, se potýkají s celou řadou institucionálních slabin. Otázky se vznášejí též nad akceschopností skupiny G7, kterou americký prezident Joe Biden vidí jako zárodek „internacionály“ demokratických zemí.
Bezzubá Organizace spojených národů
Ruská invaze na Ukrajinu opět jasně ukázala, že OSN, jejíž současná architektura a fungování se příliš nezměnily od dob druhé světové války, je do značné míry archaická organizace a potřebovala by zásadní změny. Jejím hlavním problémem je dlouhodobě fungování a složení Rady bezpečnosti.
Ty odrážejí
