„Vrať se mi domů, milovaný!“ Tragédii čínského boeingu zatím nerozluštila ani černá skříňka
Na dřevěném stole leží bílé chryzantémy a lesem se nese nářek pozůstalých. Po jednom z nejhorších leteckých neštěstí v dějinách Číny pokračuje čtvrtým dnem pátrání po 132 obětech tragického letu MU5735. A také snaha o rozluštění záhady, proč se letadlo střemhlav zřítilo k zemi. Odpoví poškozená černá skříňka, již se včera podařilo nalézt?
Prší. Pořád jenom prší, jako by nikdy nemělo přestat. Déšť stéká po okně auta a tvář skleslé ženy uvnitř se pod jeho cestičkami rozpíjí na akvarel. U brány do vesnice přešlapují v loužích nohy v maskáčích a těžkých botách a nad nimi se houpou tmavě modré deštníky. Opodál ze stanu vyhlíží lékař a brýle má plné dešťových kapek. A pak jsou tu desítky dalších lidí: v rukách deštníky, v obličejích vepsaný strach.
Kde jsou?
Déšt si nevybírá, smáčí všechny stejně. Policisty, zdravotníky, úředníky i všechny ty vystrašené ženy a muže. Ty, kteří už dva dny marně čekají na zprávy o svých nejbližších.
Pořád dokola listují zpravodajstvím v telefonech. Znají číslo letu, kterým 132 jejich příbuzných v pondělí 21. března cestovalo z jihočínského Kchun-mingu do Kantonu (MU5735). Přesně vědí, jakou rychlostí a v jaké výšce ten Boeing 737–800 letěl, než se náhle strmě obrátil k zemi (841,69 km/h a 8,87 kilometru). Vědí, že oblast, kde se letadlo zřítilo (okres Tcheng, autonomní oblast Kuang-si u hranice s provincií Kuang-tung), pročesává přes 330 záchranářů a že se pátrá ve více než 4,5 hektaru těžko přístupného terénu.
Tchengská krajina jižní Čínu nezapře: je hornatá a strmé kopce jsou porostlé bambusy a další bujnou vegetací. Pohybovat se v ní není snadné ani za sucha, natož když celé dny leje.
Vystrašení lidé v pláštěnkách a pod deštníky už vědí všechno, co vědět mohou – jen to nejdůležitější ne. Nevědí, kam se poděli ti, které milují.
Tuší jen, že už asi nejsou naživu. Všichni viděli ve zprávách to video, co