Stát musí jasně definovat, co považuje za dezinformaci. Jinak hrozí perzekuce i za zcela legitimní názory
Úhel pohledu: Někteří politici, státní orgány, občanská sdružení i jednotlivci vyzývají zejména nyní, v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině, k tvrdým zásahům proti všem, kdo šíří dezinformace. Jiní varují, že pod pojmem dezinformace se může skrýt leccos a zejména stát by měl být velmi opatrný při posuzování, co je právo na názor a co porušení zákona. Podle nich to není možné, aniž by bylo přesně stanoveno, co dezinformace vlastně přesně je. Nabízíme dva úhly pohledu sepsané odborníky, kteří se problematikou dezinformací zabývají.
Pojem „dezinformace“ se ve veřejném prostoru používá, jako by šlo o přesně definovaný jev, jakýsi téměř „trestný čin“, který představuje jasné a bezprostřední ohrožení. Kdyby tomu tak bylo, ani my bychom neměli velkých námitek proti možným „protidezinformačním“ opatřením. Naše zkoumání ovšem došlo k závěru, že navzdory velmi tvrdé rétorice například i ministra vnitra Víta Rakušana jsou současná kritéria pro rozeznávání dezinformací natolik vágní, že kdyby byla přijata jako zákon, hrozil by postih velkého množství naprosto legitimních projevů. V tomto ohledu je třeba vysoká míra opatrnosti a citlivosti vůči základním občanským svobodám.
Co to tedy „dezinformace“ jsou?
