Česko už jedná o alternativních dodávkách plynu. Vysvětlujeme, co by znamenalo, když se zcela odřízneme od Ruska
V Evropské unii sílí tlak na zavedení embarga na ropu a plyn z Ruska. Schváleno by mohlo být už ve čtvrtek. Ruskou ekonomiku by posílené sankce nejspíš rychleji položily a tím by mohla být zastavena válka na Ukrajině. I kdyby k uzavření kohoutů nedošlo nyní, EU už oznámila, že se ruských fosilních paliv hodlá zbavit co nejdříve. Některé státy už hledají alternativní dodavatele, kteří by měli nahradit ty ruské. Deník N analyzuje, v jaké situaci se Česko může ocitnout v případě dobrovolného odříznutí od ruské ropy a plynu.
Částka 432 miliard korun (v přepočtu 17,5 miliardy eur) odpovídá více než čtvrtině příjmů letošního státního rozpočtu Česka. Ve středu ráno šlo rovněž o sumu, kterou všechny státy Evropské unie od začátku války na Ukrajině dosud zaplatily Rusku za jeho dodávky ropy a zemního plynu. Tyto peníze přitom Kremlu pomáhají agresi dále financovat. Sílí proto hlasy, aby EU rozšířila ruské sankce a zavedla embargo na fosilní paliva z Ruska.
Moskvu by to tvrdě zasáhlo. Evropa je hlavním odběratelem ruského plynu a ropy, jejichž prodej jen loni představoval třetinu příjmů státu. V situaci praktického odříznutí ruské ekonomiky od obchodu se Západem je tento podíl nejspíše ještě mnohem vyšší.
Prodej zmíněných komodit do Evropy je navíc jednou z mála cest, jak Rusko může nyní získávat dolary či eura. Ty potřebuje mimo jiné ke splácení svých zahraničních závazků. Embargo na ropu a plyn by tak podle odhadů ekonomů nejspíš výrazně uspíšilo očekávaný bankrot.
Jenže členské země Evropské unie jsou na dovozu ruských fosilních paliv silně závislé. V případě plynu z více než čtyřiceti procent, u ropy asi ze čtvrtiny. Dobrovolné utáhnutí ruských kohoutů by tak evropskou ekonomiku zasáhlo, čemuž by se část unijních politiků raději vyhnula. Ministři zahraničí členských zemí se proto v pondělí na uvalení embarga neshodli. Proti jsou například Německo nebo Nizozemsko. Zákaz dovozu naopak podporují Česko, Polsko nebo pobaltské země.
O věci se bude opět jednat ve čtvrtek, kdy v Bruselu proběhne setkání špiček NATO a EU za účasti amerického prezidenta Joea Bidena. Evropská komise už jasně deklarovala, že se od ruských fosilních paliv chce odstřihnout. Otázkou zůstává, jak rychle. Podle jejího návrhu by se například letošní dovoz ruského plynu do EU mohl snížit až o dvě třetiny. Zcela bez plynu z Ruska by se podle ní blok mohl obejít „mnohem dříve než v roce 2030“. Vedle toho se chce Komise výhledově zbavit také ruských dodávek uhlí a ropy, u kterých ale konkrétní data neuvádí.
Nové dodavatele hledají Britové, Němci i Češi
Jisté tak je, že si členské státy musí hledat nové dodavatele zmiňovaných komodit. Například německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck už kvůli tomu v minulém týdnu podnikl dvě zahraniční cesty. Nejprve zamířil do Norska, kde jednal o navýšení dodávek. O víkendu pak navštívil také Katar, kde jednal o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG).
Obdobnou cestu už podnikl také britský premiér Boris Johnson, který zavítal do Saúdské Arábie. Spojené království oznámilo, že ruskou ropu přestane odebírat do konce roku. Johnson proto hodlá pro Británii získat alternativní dodávky právě od Saúdů.
Pozadu nechce zůstat ani Česko. „Aktuálně jednáme s
