Putin není car, Stalin, ani Brežněv, i když by rád. To jen nám i jemu straší v hlavě staré obrazy vládce Kremlu
Přepište dějiny: Aktuální válečná situace na Ukrajině způsobila mimo jiné i explozi mnoha a mnoha historických srovnání. Ve vzduchu poletují roky 1938 i 1939, politici neopomenou aktualizovat střely na fasádě Národního muzea z roku 1968 a „hitlerizace“ či „stalinizace“ Vladimira Putina v pravidelných intervalech nezná hranic. Tyto „paralely“ ale nefungují.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Je logické, že se dnešní události snažíme pochopit – mimo jiné také tím, že si je aktualizujeme s naší historickou pamětí. Okupace. Ztráta území. Cizí velká mocnost. To vše nám zdánlivě potvrzuje mozaiku událostí sestavovanou z barevných sklíček vlastní minulosti. Jenže právě že vlastní, nepřenosné. Jinou zkušenost s Ruskem mají Finové, jinou Poláci a jinou samozřejmě Ukrajinci. Jinak se na Rusko dívá Německo, jinak USA. A jinak se na sebe dívají sami Rusové, navíc ani oni v tomto samozřejmě nejsou jednolití.
Významnou roli v těchto aktualizacích hraje obraz Vladimira Putina jako vládce Kremlu – a také zde navazujeme na své obrazy někdejších ruských (sovětských) vládců. Do značné míry přitom mentálně přistupujeme na hru samotného Putina, který se snaží
