Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ruská agrese na Ukrajině Finům nápadně připomíná zimní válku. Stalin také „osvobozoval“

Navzdory dohodě o neútočení napadl 30. listopadu 1939 Sovětský svaz Finsko; o čtrnáct dní později byl za to vyloučen ze Společnosti národů (předchůdce OSN). Foto: Imperial War Museum
Navzdory dohodě o neútočení napadl 30. listopadu 1939 Sovětský svaz Finsko; o čtrnáct dní později byl za to vyloučen ze Společnosti národů (předchůdce OSN). Foto: Imperial War Museum

Mnoha Finům současná ruská agrese na Ukrajině nápadně připomíná konflikt z druhé světové války, takzvanou zimní válku. Tato historická epizoda totiž definovala finskou národní identitu. I Finsku tehdy Moskva, jako do 24. února Ukrajině, smluvně garantovala hranice. Současná válka na evropském kontinentu tak opět mění finské směřování – země, která po dlouhá léta sdílela dlouhou státní hranici se SSSR, respektive s Ruskem, se vzdaluje od neutrality a možná se blíží ke vstupu do NATO, který byl ještě před nedávnem nemyslitelný.

Scénář takzvané zimní války ve Finsku, které krátce po německé a slovenské invazi do Polska napadl v roce 1939 Sovětský svaz navzdory Smlouvě o neútočení z let 1932 a 1934, se v mnohém podobá současnému válečnému konfliktu na Ukrajině.

I tenkrát se menší napadená země ocitla ve značné vojenské nevýhodě. Podobně jako na konci třicátých let ve Finsku však čelí i na Ukrajině současný agresor nečekaně zuřivému a hrdinskému odporu místních lidí.

Zatímco Sověti díky své vojenské výhodě ze vzduchu a mechanizovaným operacím nakonec překonali většinu finského odporu, k utváření míru přispěly i rozhodná povaha obránců země a hrozba pokračujícího povstání. Z původního kremelského plánu dobýt celou zemi a zavést tam loutkový režim nakonec mnoho nezbylo a Sověti se spokojili jen s malým kouskem finského území a Finsku přislíbili neutralitu.

Nejen, že tato často vzpomínaná válka až dodnes určuje finskou identitu. Může také mimo jiné poskytnout další pohled na současné boje na Ukrajině. Rozhodně však tato vzpomínka ve světle nové hrozby přetváří finský přístup k tradiční neutralitě země, díky které se po desetiletí opatrně snažila vyhnout konfliktu se svým východním sousedem. Možnost připojit se k NATO tak dostává mnohem realističtější obrysy.

Historický obrat

Před dvaceti lety by byla varianta připojení Finska k Severoatlantické alianci nemyslitelná. V současné době však její obyvatelé procházejí v této otázce historickým obratem veřejného mínění.

Podle průzkumu

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Historie

NATO

Skandinávie

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější