Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Částečný součet: včera tři minuty po půl páté odpoledne prošlo Slunce průsečíkem dvou kružnic a začalo jaro

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet je věnován jaru, Ivanu Majskému a jistému Baumanovi, který si to nezaslouží, ale co se dá dělat.

Jaro je tady, což je jako vždy příležitost zvednout oči k obloze. V čase Webbova teleskopu mě nepřestává fascinovat, jak geniální byli naši předkové, když bez přístrojů a bez teorie začali poznávat vesmír. Co všechno bylo v jejich obrázku správně a v čem se mýlili – poměr těch dvou složek může napomoci k odhadu, jak jsme na tom dnes, co už máme dobře a co si představujeme naivně. Škoda, přeškoda, že se podstatného rozšíření poznání už nejspíš nedožiju! Vy mladší se ale určitě máte na co těšit, a aby vám do té doby nezakrněl mozek, začneme zase hrstí odkazů na všechno možné.

Stručně o věcech, o nichž stačí stručně

Stručně o věcech, které by si zasloužily víc

Ve věku 96 let zemřel profesor Jaroslav Kurzweil, jeden z nejvýznamnějších českých matematiků dvacátého století, žák slavného Vojtěcha Jarníka. Po zániku ČSAV byl prvním ředitelem Matematického ústavu AV ČR. Jeho nejdůležitějším vědeckým výsledkem je teorie Henstockova–Kurzweilova integrálu, zobecnění běžněji používaných definic integrálu – Lebesgueovy a Riemannovy. Tuto práci publikoval roku 1957, světového uznání došla až kolem roku 2000. Poutavým čtením je rozhovor, který s Kurzweilem vedl roku 2016 historik Tomáš W. Pavlíček: „Podívejte se, to bylo v době, kdy mně bylo asi tak dvacet let, čili to mluvím o věcech, které se udály před dvaasedmdesáti lety, a na to já mám vzpomínat? Víte, co se za dvaasedmdesát let dá zapomenout? To nemůžete vědět!“

Světovými médii proběhla zpráva, že ruští kosmonauti odlétající na Mezinárodní vesmírnou stanici se z politických důvodů převlékli do kombinéz v barvách ukrajinské vlajky. Není to pravda

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější