Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zvuk letadel a raket už nikdy nedostanou z hlavy. Slyší ho pořád i v bezpečí v Čechách

Taťána Leonidová a Oksana Šalová pocházejí z Charkova, odkud společně utekly před válkou. Dočasný domov našli v penzionu Dvůr v Hejnicích ve Frýdlantském výběžku. Foto: Petr Vodseďálek, Deník N
Taťána Leonidová a Oksana Šalová pocházejí z Charkova, odkud společně utekly před válkou. Dočasný domov našli v penzionu Dvůr v Hejnicích ve Frýdlantském výběžku. Foto: Petr Vodseďálek, Deník N

Hejnice aktuálně ubytovávají přes 120 uprchlíků z Ukrajiny. Pomoc ve třítisícovém městě v Jizerských horách nabídli soukromí majitelé penzionů prakticky hned po začátku války. Na to zareagovalo vedení města, které začalo pomoc uprchlíkům koordinovat. Vzápětí se připojili i místní dobrovolníci. Je to práce fyzicky i psychicky náročná, ale všichni zúčastnění se shodují, že pomáhat chtějí, dokud jim budou stačit síly. Připraveni jsou i na to, že tady část Ukrajinců zůstane natrvalo.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V potemnělé jídelně turistické ubytovny v Hejnicích na Frýdlantsku jsou židle zvednuté na stolech a u jediného připraveného stolu sedí Oksana Šalová a večeří. Návštěva ji nepřekvapí. Je zvyklá, že sem přicházejí neznámí lidé a přinášejí potraviny, jídlo nebo oblečení. Spolu s ní totiž v penzionu Dvůr bydlí dalších 25 Ukrajinců, kteří tady našli dočasný azyl před válkou.

„Moc ráda vás vidím. Máte všechno, co potřebujete? Tady jsem vám něco přinesla,“ říká Irena Plášilová, která uprchlíkům v Hejnicích už tři týdny pomáhá. Jako jedná z mála mluví ukrajinsky, a tak se z ní stala oficiální tlumočnice. Pokládá na stůl dvě šišky salámu.

„Odjely jsme 6. března z Charkova do Ternopilu, pak do Krakova, odtud do Prahy, do Liberce a pak do Hejnic. Už jsme tam nemohly zůstat. Celé město je zničené. Rusové vybombardovali školu, kam chodili naši synové,“ vypráví Oksana Šalová, která se vydala na cestu dlouhou více než dva tisíce kilometrů sama, oba její synové museli zůstat v Charkově.

„Sto metrů od našeho domu probíhaly boje mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami, po kterých zůstaly na ulici jen mrtvoly. My jsme se schovávaly ve sklepě. Pak jsme si řekly, že musíme pryč,“ pokračuje ve vyprávění.

„Chtěla jsem, aby se mnou jela moje kmotřenka – mladá matka samoživitelka, ale ona se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Církev

Migrace a uprchlíci

Reportáž

Ruská válka na Ukrajině

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější