Závěr trilogie Jak vycvičit draka ukazuje, že i v animáku se dá stárnout se ctí
Přátelství vikinského kluka Škyťáka a jeho draka Bezzubky zase jednou narušuje lovec okřídlených příšer. A tentokrát také dračí láska.
Mezi filmovými hity je série Jak vycvičit draka poměrně výjimečná. Tvůrčí ambicí, vyprávěcím a technologickým umem. Už originál z roku 2010 byl zjevením! Vyprávěl o patnáctiletém vikinském chlapci Škyťákovi. Ač se narodil náčelníkovi klanu, mezi svými byl outsiderem. Malý, hubený, slabý a nechtěl zabíjet draky. Naopak. Během dračího náletu zranil vzácného černého draka druhu Noční běs a vydal se ho zachránit. Ochočil si ho, přezdil jej na Bezzubku. Vyrobil mu umělý ocas, aby drak mohl létat, a neobvyklé přátelství bylo na světě.
Škyťák ovšem musel vzápětí zabojovat se svým otcem, který chtěl pomocí Bezzubky vymýtit všechny draky na světě. V překvapivém finále Škyťák sám přišel o nohu, čímž jeho pouto s bezocasým drakem ještě zesílilo. Snímek vydělal hodně přes půl miliardy dolarů a režisér Dean DeBlois si vymínil, že nebude točit jedno pokračování, jak by bylo obvyklé, ale rovnou dvě. Usmyslel si rovněž, že do světa této filmové série vpustí čas. Střapáč Škyťák zkrátka v délce tří filmů zestárne a dospěje.
Přitom právě stejnost a naprostá absence stárnutí je často jedinou jistotou animovaných hrdinů: Mickey Mouse je zkrátka pořád stejný myšák.
