„Kdyby se jim Putin podíval do očí, rozmyslel by si to.“ Kongresové centrum se proměnilo ve velký dětský koutek
Prostornými mramorovými chodbami pražského Kongresového centra se vinou fronty. Znavení lidé v bundách, s kufry nebo batohy a ukrajinskými pasy v rukách čekají na zařízení víz nebo na možnost přihlásit se na úřad práce.
Najednou se šest malých dětí seběhne do rohu a začnou vesele mávat rukama a pokřikovat – snaží se prasknout bubliny, které mezi ně fouká žena s fáborky v ukrajinských barvách ve vlasech. Pak se natahují pro plastelínu a na zemi z ní hnětou placky.
„Oblíbené byly i nafukovací balonky, ale ty už nepoužíváme, protože jejich prasknutí může dětem připomenout zážitky z války,“ vysvětluje mladá žena, která sem chodí pár hodin denně dobrovolně pomáhat a bavit děti.
I ve středu prošly Kongresovým centrem tisíce lidí prchajících před válkou z Ukrajiny. Do statistik se pak propsaly jako čísla v obsáhlých tabulkách ministerstva vnitra: v kolonkách jednotlivých obcí či městských částí každý den přibývají noví příchozí z Ukrajiny, kteří tam nahlásili pobyt.
Někteří si vybrali útočiště sami, jelikož se vydali za rodinou nebo známými. Takže si tady zařídí jen víza a další potřebné věci. Jiní zatím nevědí, kde složí v dalších dnech hlavu, a proto je
