Oběť sexuálního násilí v rodině: Otčím mě od mých osmi let zneužíval, byl to zažitý domácí rituál
Jakub Jašek pracuje jako hasič a intervent psychosociální péče. Popisuje, že si jako dítě prošel několikaletým traumatem, kdy ho sexuálně zneužíval otčím. Tento typ násilí se děje většinou v rámci rodiny a oběť o svých zážitcích dlouho mlčí. Jašek začal o svých zkušenostech mluvit až nedávno. Inspiroval ho příběh ženy, kterou znásilňovalo několik kněží.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Proč se jako malý Jakub Jašek nesvěřil své matce?
- Jak ho trauma z dětství ovlivnilo v dospělosti?
- Jakým způsobem teď pomáhá obětem sexuálního zneužívání?
- Co vzkazuje sexuálním agresorům?
Jak začal váš příběh?
Můj příběh začal tím, že si máma po smrti mého otce našla nového přítele, mého otčíma, který se k nám nastěhoval. Předtím jsem byl po úrazu páteře, protože jsem spadl z prolézačky.
Kolik vám bylo, když se k vám otčím nastěhoval?
Něco mezi čtyřmi a pěti lety. Od té doby jsme žili v jedné domácnosti. Otčím byl homosexuál, který to samozřejmě…
Před matkou tajil?
Před matkou to ani úplně netajil. Ona dodnes tvrdí, že to nevěděla, ale normálně si domů vodil různé strejdy a kamarády, takže kdyby to chtěla vědět, měla to před očima. Ale prostě nechtěla. To je asi začátek mého příběhu. Kvůli tomu, že to otec veřejně nepřiznal, v něm byla nějaká agresivita, frustrace z toho, že neměl naplněný život. To útočníci takhle někdy mají. Mají vlastní problémy a neukotvený citový život, což svádí k násilí.
Odborníci říkají, že většina znásilnění se neděje kvůli sexuálnímu vzrušení, ale z touhy po moci.
Ano. Tohle byl podobný příklad. Časem, když už úplně přijal úlohu otce v rodině, se do toho přidalo nějaké domácí násilí. Jak na mámě, tak na mně. A někdy kolem mého osmého roku to tedy došlo až k tomu, že mezi námi začaly nějaké tělesné kontakty. Začal na mě ráno po probuzení sahat. A eskalovalo to dál. Trvalo to do mých