Deník N

Lidstvo v pasti vlastní výroby

Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Dvě hlavní události týdne mají hodně společného. Nová zpráva IPCC i kauza Supermicro poukazují na rizika, která dobře známe, umíme je popsat, odhadnout důsledky, ale naprosto nevíme, jak se k nim postavit. A v obou případech jde o vedlejší důsledky velkých úspěchů moderní civilizace. Je zde dnešní Týden s vědou a technikou.

Stalo se ovšem mnoho jiných věcí. Širokou veřejnost patrně zaujalo nouzové přistání kosmické lodi Sojuz. Proběhlo tak rychle, že se z něj ani nedala udělat nervydrásající mediální show, ale tím lépe. Staré dobré sojuzy prokázaly, že se dovedou vypořádat i s havarijními situacemi. Když se neoddělil vyhořelý booster, kabinu s kosmonauty odpálila automatika do bezpečí, tedy po balistické dráze zpět na Zemi. Agentura Roskosmos má velký problém. Do vyšetření události pozastavila starty. Stále častěji se říká, že na ruskou vesmírnou techniku už není takové spolehnutí, jaké bývalo dřív; nepovedený start s lidskou posádkou to posílí.

Jako zrnko rýže

deska s čipy
Je tam čip navíc? Foto Wikimedia Commons

Už minulý týden vyšel v časopisu Bloomberg Businessweek velký článek o tom, že servery amerického výrobce počítačů Supermicro obsahují zvláštní čipy „o málo větší než zrnko rýže“, jež nejsou součástí původního designu. Supermicro má výrobní závody v Číně a dodává do velkých datacenter. K jeho zákazníkům patří například Amazon, Apple a také americká vláda včetně tajných služeb. Zmíněný článek se odvolává na anonymní zdroje z americké státní správy, která nyní vede vyšetřování, neboť má za to, že čipy byly tajně přidány v Číně a slouží špionážním či diverzním účelům.

Společnosti Supermicro, Amazon i Apple se v posledních dnech proti článku ohradily, žádné podezřelé čipy prý ve svých datacentrech nemají. Apple sdělil, že roku 2016 našel v jednom počítači Supermicro potenciálně škodlivý programový kód, který však zlikvidoval. Amazon se brání zvlášť důkladně, nejde mu totiž ani tak o interní datacentrum, ale o cloudovou službu AWS, kterou používá kdekdo od firem po celém světě po americké úřady. Časopis na své verzi trvá. Odborníci jsou skeptičtí: napadnout počítač špionážním čipem sice může být účinné, ale také je to velmi snadno odhalitelné. Americko-čínským obchodním vztahům, tak jako tak napjatým, tenhle příběh také nepomohl.

Mimochodem, počítače Supermicro se prodávají i v ČR. Roel De Frene, spolumajitel belgické firmy S3S, která je jedním z dovozců do ČR, nám k tomu mimo jiné řekl, že Supermicro vede interní vyšetřování, ale že tvrzení Bloombergu se týká jen několika specifických dodávek z roku 2015. „Nepadá v úvahu, že by se to týkalo evropského trhu,“ uvedl a dodal: „Podle mě jde o bouři ve sklenici vody a o něčí záměr poškodit americké firmy vyrábějící v Číně. Jak víte, Trumpova vláda se k tomu nyní staví agresivně.“

V Číně se nachází víc než polovina světové produkce elektroniky. Důvodem je levná pracovní síla; když chcete být na západním trhu konkurenceschopní, nemůžete platit dělníkům západní platy. A ve výrobě špičkových elektronických zařízení je zapotřebí překvapivě mnoho jednoduché, málo kvalifikované ruční práce. Číňané sami už outsourcují do Indie či Vietnamu, jejich práce postupně zdražuje, na druhou stranu nabízejí dobrou dopravní infrastrukturu a rozšiřují služby z pouhé výroby na design i marketing. Špionážní čipy se možná prokážou, možná ne. Těžkou závislost celosvětové produkce moderních technologií na Číně nikdo prokazovat nemusí, ta je nad slunce jasná. A může být nebezpečná mnoha způsoby.

1,5 °C: nedostatečný a nedosažitelný cíl

Tohle všechno musíme vypnout. A doufat, že to pomůže. Foto Thomas Hafeneth

Tento týden vyšla speciální zpráva IPCC – Mezivládního panelu pro změny klimatu. Byla sestavena na zadání pařížského klimatického summitu z roku 2015. Ten konstatoval, že dosavadní cíl – udržet průměrné zvýšení teploty do 2 °C nad úrovní z konce 19. století – nezabrání vážným důsledkům pro lidstvo. IPCC proto sestavil zprávu „Global Warming of 1,5 °C“, která jednak hodnotí dopady poněkud nižšího nárůstu teploty, jednak rozebírá, jak tohoto náročnějšího cíle dosáhnout. Závěry se dají shrnout stručně: 1,5 °C je taky průšvih a dosáhnout se stejně nedá. „Podivná směs poplachu a apatie,“ píše týdeník The Economist.

Jeden a půl stupně nevypadá jako důvod k poplachu, jenže

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Týden s vědou a technikou

Vesmírné lety

V tomto okamžiku nejčtenější