Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dva důvody, proč Kreml může chtít vyprovokovat NATO k reakci podle článku 5. A dva proč vůbec ne

Bersaglieri, mechanizované jednotky italské pěchoty. Peří na helmách je tradicí z historie jednotky, původně mělo smysl stínění očí před sluncem. Foto: NATO Rapid Deployable Corps - Italy
Bersaglieri, mechanizované jednotky italské pěchoty. Peří na helmách je tradicí z historie jednotky, původně mělo smysl stínění očí před sluncem. Foto: NATO Rapid Deployable Corps – Italy

Ruské řízené střely dopadly před pár dny tak blízko polského území, že Poláci mohli na noční obloze pozorovat jejich exploze. Otázka „a co by se stalo, kdyby je zabili“ zase provázela cestu tří premiérů členských zemí NATO do Kyjeva. Může nastat chvíle, kdy NATO spustí klíčový prvek své společné obrany, známý „článek 5“? A pokud ano, co se stane pak?

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V běžné řeči se má za to, že Severoatlantická aliance funguje podle mušketýrského principu „všichni za jednoho“. A že útok na jednoho člena je útok na všechny.

Podstata svazku, který zastavil sovětskou expanzi za studené války, taková je. Neznamená to ale, že případný dopad ruské rakety na Polsko, něco, co se s ohledem na „přesnost“ ruského bombardování a hrozby útočením na zbraně pro Ukrajinu nejeví nemožně, automaticky spustí válku NATO proti Rusku.

Severoatlantická smlouva, která popisuje možnosti Západu, je veřejná. Její tvůrci šetřili slovy: udělali ji tak stručnou a srozumitelnou, jak to jen jde.

Článek 5 tak sice říká, že ozbrojený útok proti jedné či více z nich je útokem proti všem, nemá ale zavazující povahu: určuje, že v případě útoku každá země NATO „uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu“ a podnikne „takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti“.

Samotná aktivace článku 5 tak ještě neposílá piloty do kokpitů a pěchotu do pancéřovaných vozidel. Na aktivaci se musí shodnout NATO jako celek, tedy úplně všechny země. Je to politický signál. Až pak každá z těch zemí podnikne „akci, jakou bude považovat za nutnou“.

Má to svou logiku. Souhlas neznamenající nutnost vlastního zapojení se získává snáz. A důležitou složkou NATO je i 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější