Válka je vinou každého, kdo mlčí. Vyčítám ruskému národu, že dovolil, aby se Putinův režim prosadil, říká ukrajinský velvyslanec
„Ten člověk – a nevím, jestli je člověk – prostě sám sebe přesvědčil, že musí Ukrajinu zničit. Byla to jeho největší chyba. A ta chyba nejen jeho samotného, ale celé Rusko vyjde velmi draho,“ říká ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis, který se své zemi snaží pomoci z České republiky. Že by mohla Ukrajina ve válce, kterou rozpoutal Putinův režim, prohrát, nepřipouští ani na chvíli. „Ukrajina vydrží tak dlouho, jak bude zapotřebí.“
Na co se v rozhovoru mimo jiné ptáme:
- Jak vypadá den velvyslance okupované země.
- Kdy a kde ho zastihla zpráva o invazi.
- Čemu by pomohlo uzavření nebe nad Ukrajinou.
- Zda existuje přijatelný ústupek, který by dokázal zastavit válku.
- Jak situaci prožívá prezident Volodymyr Zelenskyj.
Když se ráno probudím, první věc, kterou v posledních dnech zkontroluji, je, jestli stojí Kyjev a jestli žije prezident Zelenskyj. Jak vypadá vaše ráno?
Jsem na tom stejně. Jediný rozdíl je, že telefon kontroluji i v noci asi každou hodinu, protože mi cinká pořád. V Kyjevě i u našich velvyslanců po celém světě už nerozlišujeme den a noc. Komunikujeme 24/7 a já kontroluji, co se děje, i z osobních důvodů. Takže během posledních několika týdnů klidný spánek bohužel nemám.
Takže jste toho za poslední dny moc nenaspal…
Ano.
Bavili jsme se o ránu, ale co zbytek dne? Jak vypadá den velvyslance, jehož zemi napadli okupanti?
Změnilo se samozřejmě hodně. To, co bylo normální pro velvyslance ještě před měsícem, teď vypadá úplně jinak. Nechodím na žádné recepce. Zúčastnil jsem se koncertu v Rudolfinu, ale bylo to proto, že byl věnovaný podpoře Ukrajině a celý výtěžek směřoval na konto Člověka v tísni. Můj den vypadá tak, že jednáme o pomoci a o podpoře Ukrajině. Každý den mám desítky telefonátů s členy české vlády, se zástupci českého Parlamentu, se zástupci zbrojařských firem nebo se zástupci humanitárních organizací. Jsem v kontaktu se svými kolegy po celém světě a s Kyjevem. Snažím se poskytovat rozhovory novinářům, ale moc času nemám. Musím bohužel některé rozhovory odmítat. V této době jsou pro mě den a noc skoro to samé, domů se vracím někdy po půlnoci a ráno už jsem v práci.
Musel jste jako diplomat řešit svou bezpečnost?
S dovolením nebudu na tuto otázku odpovídat.
Rozumím tomu. Kdy a kde vás zastihla ta zpráva o tom, že Rusko zaútočilo na vaši zemi?
V noci 24. února, přibližně ve čtyři hodiny ráno. V tu dobu jsme nespali, protože
