Česko bude mít tento týden podíl uprchlíků z Ukrajiny, jako mělo Německo Syřanů. Je třeba dát jim budoucnost, vyzývá ekonom
Do Česka utíkají před válkou desetitisíce lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti. Spousta z nich už se shání po zaměstnání a firmy řeší, jak jim nabídnout práci. Podle ekonoma Štěpána Mikuly a analýzy, na níž spolupracoval, ale není dobré zapojení uprchlíků do trhu práce uspíšit. „Lidé odcházejí z Ukrajiny, protože tam neměli vyhlídky na budoucnost. Nakonec zůstanou tam, kde před sebou budoucnost zase uvidí,“ upozorňuje Mikula s tím, že podle zkušeností ze zahraničí zhruba dvě třetiny uprchlíků zůstávají v zemích, kde našli nový domov.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Kolik lidí zvládne trh práce pohltit a proč není dobré zaměstnávat Ukrajince jen na nízkých nekvalifikovaných pozicích.
- Proč záleží na tom, kde v zemi se lidé usadí, a co o tom říkají zkušenosti ze zahraničí.
- Jaký je optimistický a pesimistický scénář vývoje.
- Co rozhodne o budoucnosti.
Je český pracovní trh připravený pojmout tolik lidí z Ukrajiny? Jakou má vůbec kapacitu?
Problém spočívá do značné míry v tom, že neumíme říct, kolik cizinců je český trh práce schopný přijmout. Čísla, která potkáte, pocházejí z několika málo zdrojů: první jsou průzkumy hospodářské komory nebo podobných institucí. Těm se z různých důvodů zdráhám věřit – třeba proto, že jsou poskládané z různých expertních odhadů a není u nich jasná metodika.
A co volná místa registrovaná na úřadu práce?
Tam je problém, že zaměstnavatelé nemají velkou motivaci místa na úřad práce hlásit, s jedinou výjimkou – když chtějí získat cizince na zaměstnaneckou kartu (dlouhodobé povolení k pobytu v Česku, za účelem práce, pozn. red.), pracovní místo musí být registrované. Problém české pracovní imigrace totiž tkví v tom, že dostat člověka z Ukrajiny do Česka trvá velmi dlouho. Aby tedy měly firmy alespoň část procesu předpřipravenou, registrují pracovní místa „do foroty“. Pak mohou říct, že tam nabídka visí dlouho, žádný Čech ji nechtěl, tak teď hledají cizince – ačkoliv ho třeba chtěli celou dobu. Ve výsledku tedy databáze volných pracovních míst úřadu práce v analýze potřeb českého trhu práce moc nepomůže.
Dalším zdrojem jsou data od společnosti LMC, která provozuje portály Práce.cz či Jobs.cz.
Jejich expertní odhad říká, že se v české ekonomice každý měsíc vytvoří zhruba 150 tisíc pracovních míst. Souběžně samozřejmě pracovní místa zanikají a lidé se přesunují mezi zaměstnavateli. Data úřadu práce ukazují, že firmy v posledním půlroce pro cizince zaregistrovaly a k 24. únoru neobsadily asi 100 tisíc pracovních míst.
A k minulému čtvrtku tady bylo registrováno asi 50 tisíc uprchlíků v produktivním věku. Tato čistě orientační čísla ukazují, že uprchlická vlna určitě český trh práce významně ovlivní. Byla by ale chyba dívat se na uprchlíky jako na někoho, kdo „bere práci“. Jejich příchod bude pracovní místa i vytvářet. V literatuře navíc panuje shoda na tom, že na celostátní úrovni má imigrace na mzdy a zaměstnanost domácích pracovníků jen malý, nebo dokonce nulový efekt.
Obávám se ale, že část současných opatření se provádí s předpokladem, že
