Bolest i naděje ruského novináře: Utonou poslední ostrůvky svobody ve lživém bahně?
Tlak na svobodná média v Rusku po zahájení invaze na Ukrajině ještě zesílil. Většina nezávislých redakcí, které v zemi ještě zbývaly, buď končí, nebo jsou jejich weby či vysílání na území Ruska zablokované. V textu napsaném pro Deník N dává do „propagandistické bubliny“ nahlédnout Ekaterina Kanakova, novinářka Echa Moskvy, donedávna nejposlouchanější moskevské rozhlasové stanice, kterou už si teď obyvatelé ruské metropole nenaladí.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Starší generace v Rusku si pamatuje, jak během srpnového puče v roce 1991 vysílali na všech kanálech tři dny v kuse představení Labutí jezero. Tato inscenace se stala symbolem politického krachu a nezdaru. Není náhoda, že Labutí jezero vysílala v posledních minutách svého fungování televizní stanice Dožď. A Novaja gazeta na své titulní straně zobrazila baletky na pozadí výbuchu.
Ruská žurnalistika měla tři velké pilíře, které byly a zůstávají svědomím a nastaveným zrcadlem zdravého rozumu –
