Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co všechno Putin zamlčel. Vyprávíme dějiny Ukrajiny, jak se skutečně odehrály

Ukrajina byla po mnoho set let hranicí ve smyslu anglického slova frontier: hranice jako území, ne jako čára. Ilustrace: Petr Polák
Ukrajina byla po mnoho set let hranicí ve smyslu anglického slova frontier: hranice jako území, ne jako čára. Ilustrace: Petr Polák

Dějiny Ukrajiny ani v nejmenším neospravedlňují ruskou agresi. Pomáhají však pochopit, co se tam děje, proč, jaké síly proti sobě působí a jakými příběhy si účastníci konfliktu vysvětlují svůj svět a sami sebe.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Přítomnost vyrůstá z minulosti a ta zas z dřívější minulosti. Dnešní Ukrajině nelze rozumět, nevíme-li, co se tam odehrávalo v době Sovětského svazu, a to zejména během klíčové události jeho dějin, tedy druhé světové války. Její průběh na východě vzešel z paktu Molotov–Ribbentrop, který byl, stejně jako sama existence hitlerovského Německa a Stalinova SSSR, důsledkem války předchozí.

Ani ta ale nevznikla v geopolitickém vzduchoprázdnu. Na cestě zpět časem nemůžeme vynechat Emskij ukaz, trojí dělení Polska, Záporožskou Síč, hrdinné i hanebné skutky kozáků či napětí mezi západním a východním křesťanstvím. Připomeneme Chruščova, Banderu, Trockého, Tarase Ševčenka i Bohdana Chmelnyckého – a mnoho dalších. Bude to dlouhé, zašmodrchané a nejednoznačné vyprávění, protože dějiny Ukrajiny takové jsou.

Mince a bankovka

Za dvě hřivny si koupíte pramálo, nejsou to ani dvě koruny. Přesto stojí tahle drobná ukrajinská mince za zamyšlení. Když ji obrátíte v dlani, spatříte zamyšleného pána s královskou korunou. Je to kníže Jaroslav I. Moudrý, vládce Kyjeva v letech 1016–1054.

Za tisícirublovou bankovku si prozatím koupíte docela dost (je to skoro 200 Kč), i když na vývoj jejího kurzu bych nevsadil ani ty dvě hřivny. Na líci najdete pána, který je docela podobný tomu z dvouhřivnové mince. Aby taky ne, vždyť je to zase on, kníže Jaroslav, tentokrát ale vyobrazený jako zakladatel ruského města Jaroslavľ.

Aby si dva státy daly na své peníze stejnou historickou osobnost, je samo o sobě nezvyklé. Když si navíc uvědomíte, že jsou ty státy už delší dobu v nepřátelském vztahu, že jeden z nich druhému upírá právo na existenci, začne to vypadat dost zlověstně. Kdo to vlastně byl, tenhle Jaroslav Moudrý? A komu patří větším právem, Rusku, nebo Ukrajině?

On sám říkal zemi, jíž vládl, prostě jen

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Dějiny Ukrajiny a Ruska

Historie

Ruská válka na Ukrajině

TOP

Ukrajina

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější