Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Betlémské světlo je místy trefná sebereflexe Svěráků. Není však jasné, jestli to o sobě ví

Zdeněk a Jan Svěrákovi při natáčení Betlémského světla. Foto: Tomáš Teglý, Biograf Jan Svěrák
Zdeněk a Jan Svěrákovi při natáčení Betlémského světla. Foto: Tomáš Teglý, Biograf Jan Svěrák

Kariéra otce i syna Svěrákových má v našich končinách jen málo paralel. Janovi patřila devadesátá léta a Obecná škola se stále řadí mezi nejlepší porevoluční české filmy. Zdeněk je pak velikánem, jehož vliv na českou náturu a smysl pro humor od sedmdesátých let až dodnes nejde změřit. Tvůrčím vrcholem obou se v mnoha ohledech stal oscarový národní velekýč Kolja, jenž přesně vystihl náladu a vkus masového publika. Bylo to však naposledy, kdy měli Svěrákové „prst na tepu doby“, jak dokazuje i Betlémské světlo.

Nové tisíciletí jim příliš nepřeje – doba začala postupovat rychleji než oni. Snáz by se to dalo pochopit u Zdeňka, jenž si po své neskutečně bohaté kariéře jistě zaslouží ustoupit do pozadí, rozdávat moudra a trochu budit rozpaky ohledně jeho vztahu k nejaktuálnějším tématům. Ano, jeho tvorbu je možné podrobit kritice ze současného úhlu pohledu, na nyní pětaosmdesátiletého autora by se ale jistě nikdo doopravdy nezlobil a klady by v historickém kontextu vždy bohatě převýšily zápory.

U Jana je jeho brzké zestárnutí podivnější. Nemůžeme hledat omluvu skrz příslušnost k zcela odlišné generaci. Ještě mu nebylo ani šedesát, přesto jeho tvorba přinejmenším po Tmavomodrém světě, tedy již dvacet let, působí jako tápání člověka, který má pocit, že natočil už vše. Nemá co víc říct, jen se dal (znova) přemluvit k jednomu dalšímu filmu na rozloučenou. Odpovídá to i jeho výrokům, že Betlémské světlo točit nechtěl. Že by už možná nenatočil nikdy nic, kdyby se znovu nenechal přemluvit „tatínkem“.

Trefa do černého se zavázanýma očima

Stalo se běžným dělat si legraci z jeho lpění na otcových textech. Stalo se běžným neočekávat od jeho nových filmů, že by měly zvlášť velké ambice mluvit o dnešním světě a k dnešnímu člověku. Betlémské světlo budilo hrůzu už svou reklamní kampaní, kdy novinářům chodily

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Film

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější