Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zbídačení obyvatelstva může vést jen k dalšímu radikalismu, píšou ruští ekonomové

Poslední protiruské sankce měly vliv hlavně na podniky, na které opatření přímo cílila. Foto: Adobe Stock
Poslední protiruské sankce měly vliv hlavně na podniky, na které opatření přímo cílila. Foto: Adobe Stock

Komentář Anny Pestové a Michajla Mamonova: Rusko se vrací o desetiletí zpět. Nejen kvůli zostřené cenzuře, ale i sankcím uvaleným Západem. Ruští ekonomové z pražského institutu CERGE-EI popisují, jaký vliv může mít hospodářská izolace země.

Sankce vstoupily do života Rusů před osmi lety po anexi Krymu. Ruská vláda ale měla pocit, že je na jejich případné pokračování dobře připravená. Ekonomika se po šoku z pandemie rychle zotavovala, státní dluh byl nízký, finanční sektor dostatečně zdravý a mnohem méně závislý na přeshraničních operacích než v roce 2014. Ruská centrální banka navíc nashromáždila značné devizové rezervy v hodnotě 643 miliard dolarů. Ty mohla použít k udržení stability bank i jako nástroj proti znehodnocování rublu.

Kvůli možnému stažení amerických platebních společností Visa a Mastercard z tamního trhu vytvořila vláda Ruský národní systém platebních karet. Před válkou se zdálo, že nejvážnějším trestem bude vypnutí mezibankovního telekomunikačního systému SWIFT. Panoval ale pocit, že tak daleko Západ nikdy nezajde, protože bude mít potíže s placením za dovážené ruské energetické zdroje.

Obranná opatření však nebyla dostatečně silná. „Zločin“ – válka – i „trest“ – aktuální sankce – dosahují bezprecedentního rozsahu. Sílu dopadů je

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ruská válka na Ukrajině

Ekonomika, Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější