Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Částečný součet: proč se ocelárny, ale jen ty zastaralé, staly klíčovým dodavatelem pro výrobce nejmodernějších čipů a co s tím udělala válka

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Co se do mých jiných článků v Deníku N nevejde, to najdete každý týden tady. Dnešní Částečný součet bude o Willendorfské venuši, biopalivech, novém pohledu na složení zemského jádra a také, jaká pomoc, o méně diskutovaných důsledcích ruské agrese na Ukrajině.

Vědecké a technologické souvislosti války a sankcí jsou tento týden asi zásadnější než jakýkoli nově zveřejněný objev, přestože například „brněnská“ domněnka o souvislosti covidu a spánkové apnoe může být výhledově velmi důležitá. Napřed ale jako obvykle pár maličkostí na rozhýbání hlavy.

Stručně o věcech, o nichž stačí stručně

  • Patnáct párů slov (anglických), které vypadají, že jsou odvozeny od stejného základu, ale nejsou, jejich podoba je jen náhodná. Třeba: male/female. Nebo: house/penthouse.
  • Praštěné algoritmy řazení. (Většina z nich funguje, když slovu „fungovat“ dáte dostatečně široký význam, moc se mi líbí hlavně číslo 1 a 9.)
  • Analytici bezpečnostní firmy Symantec zachytili velmi dokonalý čínský malware, určený ke špionážnímu využití. Dali mu jméno Daxin. Údajně je na úrovni nejlepších západních nástrojů tohoto druhu.
  • Jak se svahilština, původně nářečí jednoho malého ostrova, stala nejpoužívanějším komunikačním jazykem Afriky. (A jak se dovědět o svahilštině více, případně se ji začít učit.)
  • Sošek „venuší“, podobných slavné Věstonické, se najde po Evropě hodně, jedna je ale výjimečná: Willendorfská, vyřezaná nikoli z kosti, ale z vápence. Ten se ale v oblasti jejího nálezu nevyskytuje. Teď se podařilo zjistit, odkud materiál sošky – nebo ona sama – pochází: ze severní Itálie, z lokality u jezera Garda. Naši předkové před třiceti tisíci lety očividně cestovali intenzivně, na velké vzdálenosti a asi přitom čile obchodovali. (Pokrok se přeceňuje, všechno tu už bylo.)
  • Nechte si z libovolného místa na zeměkouli spočítat, co kolem sebe vidíte na obzoru. (Trochu jako mobilní aplikace Peak Finder, ale s méně grafickými efekty, větší přesností a zdarma.)
  • U pobřeží Antarktidy byl objeven vrak lodi Endurance, která se tam potopila roku 1915 během slavné (nezdařené, ale nikoli tragické) Shackletonovy expedice.

Stručně o věcech, které by si zasloužily víc

Co je v jádru Země? Ve škole jsme se učili zhruba tohle: úplně uvnitř je pevná železná koule o teplotě asi 6000 °C‚ která plave v roztaveném vnějším jádru, tvořeném slitinou železa a niklu. Teď se ale ukazuje, že je to asi trochu jinak, hlavně proto, že při extrémním

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější