Architektka odešla, ale její stavby tu jsou dál. Naučná stezka za stavbami Aleny Šrámkové
Architektka Alena Šrámková byla jednou z nejvýraznějších postav české architektury posledních padesáti let. S jejím jménem je spojena poměrně dlouhá řada studií, soutěžních návrhů projektů a staveb. Ve všech hledala vlastní pojetí architektury, byť téměř vždy pracovala aspoň s jedním dalším tvůrcem. Dopracovala se k výrazně jednoduché, až surově pravdivé a pádné stavbě, přitom pojednávané vždy s noblesní samozřejmostí a svéráznou poetičností.
Její práce byly určeny pro různá města, od Humenného přes Ústí nad Labem, Poděbrady, Kamenický Šenov, Přerov po Horažďovice nebo Cheb. Nejvíc jejích staveb je soustředěno v Praze, kde architektka nechala velmi výraznou stopu – a mohla ji zanechat ještě větší, kdyby všechny projekty, na jejichž zpracování se podílela, byly uskutečněny.
Pojďme se projít po Praze paní architektky.
Můžeme začít – na Hlavním nádraží, kde byla členkou týmu Jan Šrámek, Jan Bočan, Josef Danda a Julie Trnková, podle jehož návrhu byla v 70. letech postavena nová odbavovací hala, prostor velkorysý, razantní ve svém členění, s přiznanou monumentální konstrukcí a s jásavou barevností, navenek zdánlivě bez fasády, jen skleněná stěna se obrací do parku a před stavbou a nad ní vystupují skleněné věže (jež jsou báječným doplňkem původní secesní stavbě). Hala je dodnes, i po přestavbě, stále místem, které přívětivě vítá návštěvníky města.
Od nádraží se můžete vydat na Václavské náměstí, v jehož čele si nelze
