Česko našlo první majetky ruských poslanců. Zjistili jsme, o koho jde a jaký tu měli byznys

Když Vladimir Putin 24. února zahájil invazi na Ukrajinu, mohl se opřít o rozhodnutí poslanců – ti jej nejprve vyzvali, aby uznal samostatnost obou samozvaných republik na Donbasu, a když to prezident udělal, jeho krok jednomyslně stvrdili. Kvůli tomu, že takto pomohli agresi vůči sousednímu státu, je Evropská unie zařadila v druhé půlce února na svůj sankční seznam. Všechny členské země by jim tak měly zmrazit majetek.

„Mezi osobami v hledáčku Finančního analytického úřadu (FAÚ) je například poslanec ruské Státní dumy či manželka dalšího poslance této dolní komory,“ informovalo ve středu na Twitteru ministerstvo financí. Jaký objem peněz se FAÚ chystá zablokovat, není jasné. Celkově se kvůli sankcím zabývá majetkem za stamiliony korun.

Deník N zjistil, že nejméně dva ruští poslanci, kteří se na seznamu nově ocitli, mají vazby na Česko – v minulosti tu podnikali. Právě bankovními účty, které patří jim nebo jejich blízkým, se podle informací redakce Finanční analytický úřad zabývá. Jde o Igora Ananskicha a Lva Kovpaka, respektive jeho manželku.

Přečtěte si také

Rusové ze sankčního seznamu v Praze vlastnili firmy i byt

Kovpak i Ananskich se přitom řadí k oficiálně bohatším ruským poslancům. Kovpak, který byl zvolen ve své domovské Sverdlovské oblasti za putinovskou stranu Jednotné Rusko, má podle svých majetkových přiznání roční příjmy v řádu desítek milionů rublů, v Rusku mu patří několik rozlehlých domů i bytů. Nemovitosti nebo firmy za hranicemi v deklaracích neuvádí, zákon mu jejich vlastnění ostatně jako poslanci zakazuje.

Jak zjistil Deník N, Kovpak v minulosti firmy a nemovitosti v zahraničí spoluvlastnil. V Česku spolu se svým otcem, majitelem sítě supermarketů Igorem Kovpakem, v roce 2007 založil firmu IK Group. Co přesně bylo náplní její činnosti, není jasné. Jako oficiální předmět podnikání si společnost se základním kapitálem dvě stě tisíc korun zapsala pronájem bytů a nebytových prostor. Bližší informace nelze dohledat ani ve sbírce listin, firma totiž nezveřejnila všechny účetní závěrky.

V roce 2008 si firma spoluvlastněná otcem a synem Kovpakovými podle údajů z katastru nemovitostí zakoupila dům v Trnové ve středních Čechách, kde má dodnes sídlo. Kovpakovi však společnost i s touto nemovitostí prodali hned v roce 2009, a to dalším Rusům ze Sverdlovské oblasti – Michailu a Nataliji Kindlerovým.

Ti už tou dobou v Česku podnikali, mimo jiné usilovali o realizaci developerského projektu právě v Trnové. Z toho ale sešlo, Michail Kindler ze všech českých firem, ve kterých figuroval, odešel, případně jsou tyto společnosti v konkurzu nebo zlikvidované. S jedinou výjimkou firmy IK Group, kterou zakládali Kovpakovi a jež dodnes vlastní zmíněný rodinný dům v Trnové.

Současné kroky FAÚ nejsou prvním případem, kdy rodině Lva Kovpaka hrozí zmrazení majetku. Problémům poslanec, jeho otec i manželka čelili už loni v Rusku, kde jim a jejich společnostem arbitrážní soud zmrazil prostředky v hodnotě zhruba miliardy rublů. Důvodem bylo, že údajně vyváděli peníze ze své společnosti, čímž ji měli přivést k bankrotu. Přímo ve prospěch Lva Kovpaka měla být vyvedena aktiva v hodnotě 658,3 milionu rublů. Později však soud své rozhodnutí zrušil.

Kovpak je v Dumě členem výboru pro rozpočet a daně. Letos 22. února zvedl ruku pro schválení smlouvy o přátelství s takzvanou Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou, které Rusko uznalo v rozporu s mezinárodním právem, za což byl 25. února zařazen na sankční seznam EU.

Firma v Kladně, byty v Miami

Dalším, jehož majetkem se české úřady zabývají, je poslanec za stranu Spravedlivé Rusko Igor Ananskich, který se na evropském sankčním seznamu objevil 23. února. Důvodem je to, že hlasoval pro usnesení, kterým Duma vyzývala prezidenta Putina k uznání separatistických republik, čímž pomáhal podkopávat územní celistvost Ukrajiny.

Také Ananskich, nyní první místopředseda výboru pro energetiku, podle svých majetkových přiznání patří k bohatším poslancům – ročně vydělává desítky milionů rublů, v Rusku vlastní desítky stavebních pozemků, rozlehlý dům i byt. Ani Ananskich oficiálně nepřiznává, že by měl nyní majetek v zahraničí, přinejmenším v minulosti však vlastnil nemovitosti a podnikal mimo jiné i v Česku.

Spolu s Allou Ananskichovou založili v roce 2003 firmu Bugle se sídlem v Kladně, oba do ní vložili sto tisíc korun. I tato společnost má jako oficiální předmět podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

Přečtěte si také

Česká stopa v kauze ruského premiéra: Byty za desítky milionů v Bubenči i na Malé Straně

Po dvou letech, v druhé polovině roku 2005, oba převedli své podíly na Alexandra Višňakova a Miru Višňakovovou, která následně v roce 2008 deset procent svého podílu podle smlouvy převedla na Margaritu Torbinovou. V současnosti firma podle katastru v Česku žádné nemovitosti nevlastní.

Ananskich však měl v minulosti i další majetky v zahraničí, podle uniklých dokumentů Panama Papers ovládal firmu Westquality sídlící v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech.

Ruská média v roce 2013 s odkazem na opozičního blogera Gergije Alburova napsala, že poslanec v roce 2007 koupil dva byty v luxusním obytném komplexu Harbour House v americkém Miami v hodnotě 819,8 tisíce dolarů.

Prostřednictvím tří firem, které si v Miami založil, pak prý pořídil další tři byty v sousedním komplexu, později dokoupil další tři. Celkem tak získal osm bytů v hodnotě 6,42 milionu dolarů. Následně měl v roce 2012 všechny tyto nemovitosti přeprodat už zmíněné offshorové firmě Westquality, kterou také vlastnil.

Přečtěte si také

Byty pro syny, pozemky pro sestru. Rodinu šéfa ruské vlády obdaroval podnikatel, který má byznys i v Praze

V roce 2013 nepopíral, že byty v minulosti vlastnil, tvrdil však, že je prodal a nijak jimi nedisponuje.

Pokud ruské úřady zjistí, že měl Ananskich dosud majetek v Česku, hrozí mu postih, tamní zákon to poslancům a dalším politikům nebo úředníkům zakazuje.

Další dva Rusové pod sankcemi

Kromě dvou zmíněných poslanců měli vazby na Česko ještě minimálně další dva ruští činitelé, kteří figurují na evropských sankčních seznamech. Deník N už popsal, že se jedná o Miroslava Pogorelova, který se podílel na organizování ruských prezidentských voleb na okupovaném Krymu, a současného místopředsedu Státní dumy Alexandra Babakova.

Oba v Česku vlastnili firmy. Pogorelovova česká společnost Novotrek, kterou založil v roce 2006, se zabývá správou nemovitostí. Pogorelov měl v podniku čtyřicetiprocentní podíl, stejná část náležela Rusce Nataliji Sergijenkové a zbývajících dvacet procent držel tehdy osmnáctiletý Ivan Sofin. Všichni tři pocházejí z ruského přístavního města Novorossijsk, Pogorelov se Sergijenkovou bydleli ve stejném domě.

Firma Novotrek si v roce 2006 koupila byt v pražských Nuslích, který vlastní dodnes. Pogorelov v roce 2015 přenechal svůj podíl Sofinovi.

Babakov si v Česku v roce 1996 založil firmu Albion CZ. Zrušil ji v roce 2014, když se objevil na sankčním seznamu jako podporovatel anexe Krymu. Už v tu dobu ale byla společnost podle likvidátorky ve špatném stavu, neměla zaměstnance ani majetek. „Společnost nevyvíjela žádnou aktivní činnost. Likvidátor zjistil, že několik let nepodávala daňové přiznání,“ napsala ve zprávě o průběhu likvidace Veronika Zbořilová.