Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Český novinář v Moskvě: Je tu prudký nástup cenzury. Chtějí zpět do Sovětského svazu, jen ať si to užijí

„Záhy se jim splní sen, vrátí se do Sovětského svazu a budou šťastní," říká o současném Rusku novinář žijící v Moskvě Jiří Just. Ilustrační foto: ČTK/AP
„Záhy se jim splní sen, vrátí se do Sovětského svazu a budou šťastní,“ říká o současném Rusku novinář žijící v Moskvě Jiří Just. Ilustrační foto: ČTK/AP

Rusko v podstatě odřízlo nezávislá média. Novinářům, kteří informují o invazi na Ukrajinu, hrozí vysoké tresty. Stát také blokuje sociální sítě a mluví se i o možném odpojení země od globálního internetu. „Je to prudký nástup cenzury a návrat do Sovětského svazu, který ještě před dvěma týdny nikdo nepředpokládal,“ popsal Deníku N přímo z Moskvy publicista Jiří Just. Rusové podle něj nemají informace o ztrátách ani o protestech a vidí jenom to, co jim maluje propaganda.

„Nikdy jsem neslyšel od Rusa, který konzumuje propagandu, že by ji nějakým způsobem zpochybnil. A to i v těchto dnech. Nikdo není zklamán, všichni jí věří. Hlavně tomu, že na Ukrajině jde vše podle plánu, že Západ Rusku škodí. Většina Rusů, obzvlášť ti, kteří žijí mimo Moskvu, tomu věří,“ popisuje svou zkušenost Just, který v Moskvě prozatím zůstává.

Sankce a odchod západních značek podle něj budou trápit hlavně lidi ve větších městech. „V Sovětském svazu Zara nebyla, nešlo si objednávat tenisky a bundy ze Západu. Pokud tady existuje nějaká sovětská nostalgie, proč jim to neumožnit, ať si zkusí žít svým snem a uvidíme, jak se jim to bude líbit,“ komentuje aktuální situaci.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Jaká teď panuje nálada mezi běžnými Rusy?
  • Vnímají sankce?
  • Jak a kde získávají informace?

Máte teď při našem rozhovoru nějaké obavy? Můžete říct všechno, jakoukoli kritiku?

Neočekávám, že by to měl být nějaký problém, za své názory se nestydím, stojím si za nimi, ale chápu, že se přece jenom nacházím v Rusku a ruská justice a vůbec celý represivní režim jsou nevyzpytatelné. Bůhví co bude zítra. Ale novináři, kteří odjeli, včetně zpravodajky Českého rozhlasu, udělali správně. Pokud se bojí o svou bezpečnost, je samozřejmě lepší odjet, než zůstávat a bát se, jestli pro vás přijde nějaký pán v civilním oblečení s odznáčkem a pak vás čeká patnáct let ve vězení.

Koncem minulého týdne Rusko schválilo zákon, podle kterého má za „lživé“ zprávy o ruské armádě nebo za výzvy k sankcím hrozit až patnáct let vězení. De facto to znamená, že média mohou zveřejňovat pouze oficiální informace úřadů a kopírovat propagandistickou linku, která hlásá, že ruští vojáci vyrazili Ukrajinu osvobodit.

Z Moskvy takřka ihned stáhl svou zpravodajku Ivanu Milenkovičovou Český rozhlas. Práci tam přerušila třeba i CNN nebo agentura Bloomberg. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor koncem týdne zablokoval přístup k Facebooku a omezení se týká i Twitteru. Skončila také tamní hojně sledovaná nezávislá média – rádio Echo Moskvy a televize Dožď.

Vy jste tedy zatím žádné problémy neměl? Ani žádné náznaky typu „dejte si pozor“?

Samozřejmě z České republiky od kolegů dostávám upozornění. Z redakce Lidových novin i z ministerstva zahraničních věcí jsem dostal upozornění, abych byl opatrnější. Od ruských orgánů ale zatím žádný nátlak nepociťuji.

Foto: archiv Jiřího Justa

Jiří Just

Publicista, který patnáct let žije v Rusku. Spolupracuje s Lidovými novinami, Českým rozhlasem, Seznam Zprávami nebo CNN Prima News.

Dostanete se ke všem zpravodajským zdrojům, na sociální sítě?

Využívám různé způsoby, jak se dostat k sociální sítím, možná jsou některé z nich v Rusku zakázané, ale dostanu se k nim. Vzhledem k tomu, že používám různé technologie, jak ty zákazy obejít, nemám problém se dostat třeba i na ukrajinské stránky, které jsou zablokované.

Když si ale představím, že jsem běžný Rus a chci se podívat například na stránky BBC, jde to?

Rozhodně byste narazila. Blokovány jsou třeba ruská redakce BBC nebo ukrajinská agentura Unian. Na druhou stranu, proč by tam obyčejný Rus třeba z Novokuzněcku šel? Proč by tam vyhledával informace, když může zapnout telku a tam mu vysvětlí, že se na Ukrajině děje všechno výborně a všechno tam probíhá dle plánu? Ruský cenzorní orgán blokuje přístup k Facebooku, k Twitteru, takže Rusové mají omezený přísun relevantních informací, jsou odkázáni na státní propagandu.

„Většina o objektivní informace ani nemá zájem“

Daří se propagandě i po dvou týdnech zuřící války tvrdit, že se na Ukrajině takřka nic neděje?

Samozřejmě, ruská propaganda je natolik silná a Rusové si na ni natolik zvykli, že má pořád převahu. Většina o objektivní informace ani nemá zájem.

Dozvědí se třeba i o tom, že odpor proti válce je také v jejich zemi, že lidé proti agresi svého státu protestují?

Pokud jim to neřeknou známí, pokud to neuvidí na nějaké sociální síti, kam se dostanou, nedozvědí se o tom. A dokonce, taková perlička: na propagandistické televizi, která patří ministerstvu obrany, jmenuje se Zvezda, běžela nedávno taková show, kde jeden příslušník ozbrojených sil Ruské federace chtěl vyjádřit úctu padlým na Ukrajině.

Moderátor ho ale agresivně zastavil, vyčinil mu, že takhle tedy rozhodně ne, že se musí hovořit jen o slávě ruské armády. O tom, jak ruské zbraně jsou ty nejlepší. Žádné takovéto soucitné, sentimentální výroky. Rusové skutečně nemají žádné informace o ztrátách ani o protestech, vidí jenom to, co jim maluje a nalévá do uší propaganda.

Takže to, čím my tady dva týdny žijeme, ty strašné záběry raněných, mrtvých, včetně malých dětí, o tom běžní Rusové vůbec netuší?

Vidí, pokud ukrajinská armáda zasahuje Doněck, to jim propaganda ukazuje. Ukazuje jim také to, jak někteří obyvatelé těch „osvobozených“ území vítají ruské vojáky. Proto si myslí, že ruská armáda skutečně přijela Ukrajinu osvobodit, že ona Putinova denacifikace probíhá podle plánu.

Západní vysílačka BBC

Toho, že se západní novináři z Ruska stahují, si běžný občan ani nevšimne?

To je jim jedno a možná jsou naopak rádi, protože všechno, co je západní, vnímají ostře negativně. Naopak když se objeví informace typu, že BBC nebo CNN odchází z Ruska, část ruské společnosti to vítá a jsou rádi, že jim ta „západní vysílačka“ nebude kazit život.

Spíše než že je Rusko odtržené od informací, se tak dá říct, že je Západ odtržen od informací z Ruska?

Dá se to tak říct, ale pořád tu naštěstí zůstávají novináři nebo experti, kteří chtějí komunikovat se západními novináři. Na sociálních sítích se objevují informace, takže bych řekl, že nejsme úplně odstřiženi od toho, co se děje v Rusku. Ale samozřejmě zahraniční novináři už nemohou pracovat v terénu, obzvlášť ta velká média jako CNN, BBC. Je to omezené a bezpečnost pro západní novináře tady bohužel není taková, jako byla před dvěma týdny.

Novinář tedy například nemůže jít na ulici, vstupovat do vysílání a objektivně referovat o tom, co se děje?

Mohl by to myslím zkusit, ale čelil by nadávkám. Mohl by čelit perzekucím ze strany policistů nebo jiných bezpečnostních orgánů. Viděl jsem svého německého kolegu, jak natáčel na hlavní třídě v Moskvě, tam neměl žádný problém, ale v současné době je to skutečně riziko a málokdo to chce podstupovat.

Práce nezávislých ruských novinářů je teď tedy opravdu na hraně?

Bezesporu, novináři jsou tu pod mimořádným tlakem, jaký my na Západě neznáme. Je potřeba si uvědomit, že represe proti nezávislým ruským novinářům tu byly už před válkou a teď se jenom vyostřily a opravdu hodně lidí si rozmyslí, jestli chce jít na patnáct let do vězení.

Prchají pryč z Ruska i opoziční novináři?

Část novinářů skutečně odešla, třeba šéfredaktor zmíněného televizního kanálu Dožď. Bude to pro ně kardinální změna, před válkou mohli působit na sledovaných stanicích. Dožď i Echo Moskvy znalo hodně lidí, nyní se z nich stanou osoby, které nebudou mít žádný vliv na ruský mediální prostor a na ruskou společnost. Naposledy přerušili vysílání Echa Moskvy v roce 1991, kdy se odehrál neúspěšný puč KGB a konzervativních sil komunistické strany v Moskvě. Nevím, jestli můžeme dělat nějaké srovnání, analogii, ale je to docela smutná souhra okolností.

„V Rusku je teď možné opravdu všechno“

Mluví se také o odpojení od globálního internetu, takové restrikce už pomalu připomínají režim v Severní Koreji. Panují obavy?

Rusové si to zatím neuvědomují, ale když se ta zpráva objevila na základě dokumentů, které unikly, vyvolalo to určitou obavu. V současné době opravdu nikdo neví, co dalšího si ruský režim vymyslí. Když je schopný si vymyslet patnáct let za takzvané dezinformace, proč by nemohl vypnout internet. V Rusku je teď opravdu možné všechno. Já bych se tomu nedivil.

Může Rusko bez internetu vůbec existovat? Nebude to prostě už příliš i pro běžného občana?

Z ekonomického hlediska je to myslím málo pravděpodobné. Protože internet přece jen nejsou Facebook a vtipná videa s kočičkami, ale jsou to i věci, které se dotýkají obchodních spojení, jež zatím mezi civilizovaným světem a Ruskem částečně fungují. Nedokážu si to představit, ale kdyby k tomu skutečně došlo, byla by to velká tragédie pro Rusko, protože by se vrátilo nejen o třicet let zpátky, jako se vrací teď, ale o šedesát let zpět.

Jaká vládne atmosféra, když jdete třeba po ulici v Moskvě?

Je vidět, obzvlášť třeba v hromadné dopravě, že lidé sledují zprávy. Sledují, co se děje na Ukrajině, ale sledují bohužel jenom ty propagandistické zdroje. Je cítit i jisté napětí, člověk si všímá, že lidé začínají v obchodech nakupovat víc, nakupují zboží s delší dobou trvanlivosti. Obchody jsou zatím plné, v regálech nic nechybí, ale je vidět obava.

Hlavně v Moskvě lidi hodně znervózňuje, že odcházejí velké značky, digitální technologie, zboží ze Západu. Ale je otázka, jak se na to budou dívat třeba po dvou týdnech, jestli si na ten deficit nezvyknou. Podle posledních průzkumů 71 procent Rusů podporuje agresi vůči Ukrajině. Takže se jim záhy splní sen, vrátí se do Sovětského svazu a budou šťastní. Já proti Rusku nic nemám, žiju tady 15 let, ale když většina Rusů nenávidí Západ, když se jim protiví náš životní styl a sní o Sovětském svazu, proč bychom jim to neumožnili?

Sankce tedy nebudou mít žádný vliv?

Určitě budou mít vliv. Tohle už je tedy také trestný čin, když to říkám, ale já jsem zastáncem sankcí. V Moskvě, v Petrohradě, v Jekatěrinburgu to střední třídě vadí, ta si zvykla na západní životní styl, ale pořád to není většina. Na východ od Moskvy žije Rusů mnohem víc. Je třeba k tomu přistupovat objektivně, Rusové mají rádi nostalgii po Sovětském svazu. V těch dobách měli jistoty, měli se mnohem lépe než teď.

I ti mladí za Moskvou o tom sní, slyší to z vyprávění rodičů. Mají sice mobilní telefony, mohou si koupit adidasky, ale to neznamená, že by byli spojeni se Západem. Jenom třicet procent Rusů má cestovní pas. Rusko si opravdu žije svým životem, část ruské společnosti bude trápit, že se nemohou dívat na Netflix, ale to není Rusko, to je jen malá část. Chtějí do Sovětského svazu, jen ať si to užijí.

Debata N: Sýrie jako neúspěšný projekt Západu?
O situaci v Sýrii a tomu, co k ní vedlo. V čem Západ selhal? O tom budou diskutovat Zora Hesová, vědecká pracovnice Ústavu politologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, Tomáš Kocian, regionální ředitel Člověka v tísni pro Blízký východ, a Martin Novák, redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz. Debatu v úterý 4. října od 19.00 v Knihovně Václava Havla bude moderovat redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Média

Rozhovory

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější