Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Před válkou prchají i Rusové, obávají se policejního státu. Vyhání je také hrozba krize i morální problém s činy jejich země

Zatýkání na protestní akci proti válce na Ukrajině – v první den invaze -v Petrohradu. Foto: ČTK
Zatýkání na protestní akci proti válce na Ukrajině – v první den invaze -v Petrohradu. Foto: ČTK

Kvůli agresi vůči Ukrajině a zhoršujícím se životním podmínkám v Rusku se k útěku uchylují i jeho obyvatelé. Míří zejména do Pobaltí a Finska, ale i do Gruzie, Arménie či Turecka. Možnosti jsou však omezené – jak vlivem sankcí Západu a devalvujícího rublu, tak i kvůli protiepidemickým opatřením.

Ukrajinu kvůli invazi a bojům opustily již více než dva miliony lidí. V posledních dnech však ze své země prchají i někteří Rusové. Ti, sklíčeni válkou, kterou způsobila jejich hlava státu, a v obavách z tlaku sankcí či z utlačování kritických hlasů opouštějí domovinu, která se pomalu propadá do hluboké ekonomické a humanitární krize.

Z Ruska v současnosti odcházejí zejména mladí, liberálně smýšlející a vzdělaní občané. Podle listu The Economist jde hlavně o představitele střední třídy. Snaží se uprchnout před tím, co se z jejich země pomalu ale jistě stává: totalitní policejní stát se zdevastovanou ekonomikou. Řada Rusů se také obává zvěstí o uvalení stanného práva, které by umožnilo snáze potlačovat manifestace nesouhlasu.

Stanné právo

  • Mimořádné opatření státní moci v oblasti trestního práva;
  • ve výjimečných případech (válka, občanské nepokoje, přírodní pohroma) omezuje některá občanská práva s cílem odstrašit od páchání trestných činů;
  • odstrašujícího účinku se dosahuje urychleným a zjednodušeným procesem trestního řízení a výrazně přísnějšími tresty;
  • zavedení stanného práva, které by bylo v dějinách moderního Ruska bezprecedentní, by také mohlo znamenat masovou mobilizaci mužské populace či uzavření hranic.

Zdroj: The Guardian

Část Rusů proti invazi již od jejího začátku hojně demonstruje. Potýkají se však s tvrdou represí, násilím a výslechy. Podle OSN ruská policie jen od minulého týdne zatkla více než šest tisíc lidí. Mnoho z nich čelí obvinění z „drobného výtržnictví“, za což jim hrozí až sedm let vězení. Nezávislý server OVD-Info zabývající se lidskými právy a bojem s politickou perzekucí mluví o tom, že od začátku invaze ruské úřady zadržely celkem téměř 14 tisíc lidí.

Kreml se demonstrace snaží zlehčovat a tvrdí, že většinová populace postup vůči Ukrajině schvaluje.

„Naléhali na mě, abych uvedl jména svých bojujících kamarádů z Petrohradu,“ řekl pro France Info jeden z mnoha ruských demonstrantů, jehož tvář byla v době rozhovoru zmodralá modřinami po výslechu. „Ale jak vidíte, nikoho jsem nenapráskal,“ poznamenal. „Vyhrožují nám

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Migrace a uprchlíci

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Ukrajina

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější