Měsíc do francouzských voleb: kampaní zamíchala ruská válka. Část kandidátů sympatizovala s Kremlem
Od pondělí je konečně znám definitivní seznam kandidátů v prezidentských volbách ve Francii, které se uskuteční příští měsíc. Zájemců o pozici hlavu státu, kterým se podařilo splnit všechna kritéria, je celkem dvanáct a jako poslední se paradoxně minulý týden přihlásil nezpochybnitelný favorit voleb, stávající prezident Emmanuel Macron.
Učinil tak dopisem zveřejněným na stránkách regionálních novin, ve kterém se stylizoval do role jediného politika, který dokáže Francii provést nesmírně složitým obdobím na domácí i mezinárodní scéně.
„Za posledních pět let jsme se museli potýkat s velkým množstvím zkoušek. Čelili jsme hrozbě terorismu, pandemii i návratu násilí a války na evropský kontinent,“ napsal Macron občanům. „Tváří v tvář výzvám našeho století jsem to právě já, který na ně s vaší pomocí dokáže nalézt skutečně francouzskou a evropskou odpověď. Jsem kandidátem, který bude bránit naše hodnoty ohrožené rozvratem okolního světa.“
Francouzský prezident těmito slovy reagoval především na ruskou invazi na Ukrajinu, která zásadně proměnila dynamiku francouzské předvolební kampaně. Spory kandidátů o tradiční domácí témata, jako jsou zdravotnictví, kriminalita a migrace, zcela ustoupily do pozadí a vystřídala je palčivá diskuse o zajištění francouzské a potažmo evropské bezpečnosti tváří v tvář otevřené ruské agresi.
V tomto prostředí má přitom Emmanuel Macron nad svými protikandidáty jednoznačně navrch, a to nejen proto, že se dlouhodobě zasazoval o vytvoření společné evropské obrany a zároveň se angažuje v hledání diplomatického řešení ukrajinské krize. Na rozdíl od všech svých hlavních soupeřů
