Vládu příliv uprchlíků zaskočil. Aby ho zvládla, bude muset najít odvahu k nepopulárním krokům

Do České republiky už přijelo více než sto tisíc uprchlíků z Ukrajiny a to od ruské invaze uplynulo jen necelých čtrnáct dní. Vzhledem k pokračujícím bojům a neutěšené humanitární situaci je realistické očekávat, že k nám budou v následujících týdnech a měsících přicházet další statisíce lidí vykořeněných konfliktem.

Už teď ale české úřady hlásí, že nezvládají nápor v registračních centrech, stovky „potřebných“ migrantů tak musely být z Prahy rozvezeny do jiných krajů.

KACPU PRAHA – dne 7.3. k 24:00 odbaveno 3084 osob, ubytování bylo zajištěno pro 161 osob. K odbavení na jiná KACPU bylo autobusy převezeno 392 osob – 246 z hlavního nádraží a 146 z KACPU. Celkem na KACPU PRAHA bylo od začátku krize odbaveno 14935 osob.

— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) March 8, 2022

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pak varoval, že „ve chvíli, kdy by to (počet uprchlíků, pozn. aut.) překročilo ten limit 250 tisíc lidí, budeme se reálně potýkat s problémy sehnat nějaké adekvátní ubytování“. Při současném tempu příchodu uprchlíků lze překročení ministrova limitu očekávat dříve než za týden.

Ministr vnitra zjevně začíná propadat panice a jako řešení problémů s nedostatkem ubytování naznačuje možnost „staveb dočasného ubytování“. Zprávy jeho vlastního ministerstva přitom uvádějí, že ze sto tisíc migrantů zatím tvoří 55 % děti a v dospělé populaci převládají z 80 % ženy. Opravdu je ministr chce v březnu hnát do stanů?

Nejprve do hotelů

Ještě předtím, než tak udělá, by mohla vláda možná využít celé řady možností a pravomocí, které již má. Zaprvé dosud nevyčerpala všechny dostupné kapacity kasáren a jiných ubytovacích objektů uniformovaných i neuniformovaných složek státu, univerzitních kolejí atd.

Kromě toho může použít také zákon o krizovém řízení. Ten mimo jiné stanoví oprávnění krajských hasičských záchranných sborů za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o všech kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, včetně těch soukromých.

Hejtmané pak mohou v době krizového stavu koordinovat nouzové ubytování. Některé kraje už nyní migranty zčásti umisťují do privátních hotelů a penzionů. „Kapacita ubytovacích zařízení, která vlastní kraje, už je na řadě míst vyčerpaná. Proto musíme uprchlíky, kteří zde nemají zázemí u příbuzných a známých, ubytovávat v soukromých penzionech a hotelích. A peníze na to bychom rádi dostali od státu,“ uvedl ale 8. března předseda rady Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) po jednání hejtmanů s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).

Přečtěte si také

Brno se připravuje na příchod ukrajinských dětí, už teď jich jsou stovky. Rodiče i školy pořádají sbírky školních pomůcek

Drtivá většina migrantů však určitě nebude schopna platit za ubytování v hotelích a penzionech komerční ceny a stát na to také nebude mít dostatek prostředků. Měl by tedy, jak mu zákon za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu umožňuje, omezit „vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku“, tedy obsadit ubytovací zařízení podle svého rozhodnutí, přičemž za toto omezení pochopitelně musí stát vlastníkům poskytnout přiměřenou náhradu. Ta se ale nemůže rovnat běžným komerčním cenám krátkodobého ubytování.

O tomto postupu vláda zatím nerozhodla a namísto toho medituje o zimních stanech pro batolata. Zřejmě jsou jí zatím komerční zájmy hoteliérů dražší.

A pak do bytů

I když nyní nelze předpovědět, jak se bude válka na Ukrajině v nejbližších týdnech, měsících a letech vyvíjet, je jasné, že statisíce lidí, kteří do České republiky přijdou hledat útočiště, zde zůstanou dlouhodobě, možná i natrvalo.

Počáteční nouzové ubytování migrantů v hotelech a podobných zařízeních nebude po několika týdnech či měsících udržitelné nejen z finančního a humanitárního hlediska, ale i proto, že by do budoucna bránilo úspěšné integraci celých domácností do společnosti. Nově usazení migranti budou již během několika měsíců potřebovat desetitisíce až statisíce bytů. Jak je ale všem dobře známo, Česká republika se ještě před jejich příchodem potýkala s bytovou krizí.

Přečtěte si také

Budeme hromosvod. „Naši“ uprchlíci budou protivní, není to nevděk, říká bývalý armádní psychiatr

Obecních bytů je tedy málo a potřebný počet bytů pro migranty za pár měsíců určitě nikdo nepostaví. Dobrá zpráva ale je, že desetitisíce bytů v soukromém vlastnictví už nyní stojí a jsou prázdné. Jejich přesný počet se politici dosud báli i jen zjistit. Mezi odborníky ale panuje shoda, že pouze v Praze jsou bytů volné desetitisíce. Jejich majitele teď ale musí stát donutit k tomu, aby je pronajali. A to levně.

K tomu je nezbytné například rychle zvýšit daně z neobsazených bytů či těch, které majitelé nepoužívají k bydlení. Je také potřeba co nejdříve přijmout nové zákony, které budou regulovat výšku nového nájemného či možnosti jeho zvyšování. Příklady takové legislativy je snadné najít v zahraničí.

A zjednodušit dávky…

Ale ani to nebude stačit. Migranti totiž musí mít jak zaplatit (třeba i snížené) nájemné. Část z nich si možná najde poměrně rychle uplatnění na pracovním trhu. Jak velkému počtu z nich se to ale podaří, závisí mimo jiné na tom, jak se stát dokáže postarat o předškolní a školní vzdělávání pro děti, se kterými migrantky přišly. Podstatná část z nich ale práci rychle získá a budou alespoň po nějaký čas potřebovat sociální dávky.

Ty ovšem byly v minulých desetiletích nastaveny tak, aby je mohlo využívat co nejméně potřebných. Byrokratické požadavky na prokazování nároku na dávky, společně s jejich neadekvátní výší a nedostatkem personálu na úřadech práce brání v jejich využívání i lidem znalým češtiny a místního prostředí.

Pro migranty s jazykovými a jinými hendikepy a často s minimem dokladů by ve stávajícím systému bylo prakticky nemožné dávky získat. Systém dávek zejména na bydlení se tedy musí výrazně zjednodušit a zpřístupnit. Úřady práce posílit, stejně jako kapacity sociální práce na obcích. To vyžaduje opět nejen peníze, ale také rychlou změnu zákonů.

Všechna uvedená opatření ve svém důsledku pomohou nejen migrantům samotným, ale přispějí i k řešení dlouhodobých problémů české společnosti. Vyžadují však rozhodnost a odvahu, které jdou daleko za politické deklarace o podpoře Ukrajiny.

Autor je antropolog.