Deník N

Vezměte nějakou ze svých přebytečných buněk a vytáhněte z ní DNA. Narovnejte. Změřte. Máte to?

Malý kousek jednoho chromozomu zapsaný do děrné pásky. Foto: Matt Bierner
Malý kousek jednoho chromozomu zapsaný do děrné pásky. Foto: Matt Bierner

Na Marsu je zima, vážně pořádná zima, a fouká pořádný vítr, přestože tam není skoro žádný vzduch. Dvojčata mohou být velmi exotičtí tvorové a vlákno DNA si raději nezkoušejte představit, dá se z toho zbláznit. Je tu další Týden s vědou a technikou.

„A ještě předpověď počasí na zítřek. Denní teploty vystoupí na minus 10 stupňů. Noční klesnou na minus 95 stupňů Celsia. Silný jihozápadní vítr v nárazech dosáhne rychlosti 90 kilometrů za hodinu.“ To drsné místo se jmenuje Rajská planina, Elysium Planitia, nachází se nedaleko rovníku Marsu a tyčí se nad ním sopka Elysium Mons, vysoká dvanáct a půl kilometru (šestnáct „nad hladinou moře“, což je sama o sobě komplikovaná záležitost, protože na Marsu samozřejmě žádný oceán není a nulovou výšku bylo třeba stanovit jiným způsobem).

Webovou stránku s denním hlášením počasí z Marsu a třídenní předpovědí pro Elysium Planitia vtipně zprovoznila NASA, když si uvědomila, že se tak dá popularizovat činnost sondy InSight, která přistála loni v listopadu. Údaje o teplotách nejsou překvapivé, jsou známy už dlouho. Marsovský den je teplotně poměrně snesitelný, zejména poblíž rovníku. Noc je strašidelně mrazivá, přinejmenším podle pozemských měřítek, i když Antarktida ve svých extrémnějších projevech se od léta (!) na Marsu tolik neliší. Nejnižší historicky zaznamenanou teplotu na Zemi naměřili roku 1983 na sovětské základně Vostok. Činila ‑89,2 °C. Podle dálkových satelitních měření to vypadá, že v horách Antarktidy uprostřed polární noci klesá teplota k minus stovce, ale zatím to nikdo neověřil pozemním měřením, takže platí rekord z Vostoku.

Hlavní rozdíl mezi Marsem a Zemí není v teplotách, ale v tlaku vzduchu. Většina lidí ví, že atmosféra Marsu je řídká. Neuvědomujeme si však, jak moc je řídká. Tlak na povrchu je asi jednou setinou tlaku na Zemi. V takových podmínkách nemůže existovat kapalná voda, protože bod varu klesá s tlakem, a to dost rychle: na Zemi se dá použít přibližné pravidlo, že to je o jeden stupeň na každých 300 metrů nadmořské výšky. Známá alpská chata Erzherzog-Johann-Hütte se nachází pod vrcholem Grossglockneru v nadmořské výšce 3450 m. Tamní čaj nebude mít nikdy víc než 89 °C, na vyšší teplotu se tam voda ohřát nedá. Vaření v podmínkách velehor má svoje specifika.

Tlak na Marsu je tak nízký, že bod

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Týden s vědou a technikou

V tomto okamžiku nejčtenější